cesta

Literatura > Poezie

  Pára vycházející z lůna květů trnky

zapomenout na strasti časů uplynulých dává,

     S krosnami na zádech a vínem kulaté chuti

vyrážíme na cestu po kamenném mostě,

     Po prašné cestě vyrovnané cihlovou drtí,

     Procházíme kol lesů a strání,

jež poskytují našim očím nesmrtelnou slast,

     Neb prostá členitost měst a krajin

ukájí touhy našich duší,

     Luka blaženosti,

v nichž tkví věčná, moudrá krása,

     Mýtiny po vychřici,

skrývající kouzla silná a nevyčerpatelná,

     Trať, jako zmije svíjící se údolím,

     Takováto, takováto cesta

nyní krátí se našim zrakům,

     Ubývá a plní se tím vším,

co skrze nohy kráčí naší hlavou,

     Cesta předznamenávající vše očekávání,

     Cesta mající svobodu darovat nám svobody,

     Cesta mocná, krásná, harmonická,

posypaná prachem motýlích křídel,

     Cesta, cesta jež plyne dál

vstříc mým i vašim přátelům,

 

     Na místě, kde vidět až za horizont dovoluje slunce,

do svého domu, posthorizontální chýše,

kam ukrývá svůj žár noc co noc,

     Tam ležíme v trávě decimované mrazy

a regenerované nahlým příchodem jara,

     Tam ležíme, omývajíc svou mysl deliriem,

krásou přízraků, jež otevírají nám svou tvář,

     Tam ležíme, krásní a odhodlaní k životu,

otevření oceánu nepoznaného

- věčné komplikovanosti světa, či světů,

     Tam ležíme, ozářeni a osvíceni žlutavou láskou ke všemu

neboť vše vnuklo nám mládí,

mládí krásné, mládí vytrvalé,

mládí ponořené do zážitků,

mládí svěží, zastřené,

mládí nikterak zmoklé,

mládí potlačených ústrků,

předznamenané mládí,

vyjevené pohledy mladých srn a srnců,

     Tam ležíme skryti a nepřípustni hříchům

jenž nás trápí,

     Tam ležíme, s oky skrytými, nechápeme dešťů

neboť nepadají,

     Tam ležíme, odhodláni vzpomínat a smát se,

tam ležíme, poznáváme,

     Tam ležíme, ležíme na peřině věčného mládí

a je nám teplo...