Svět za šest pětek

Další páteční odpoledne, co slyším v sámošce na rohu cosi, co by se s trochou představivosti dalo přirovnat k češtině."Šedesat" a s nevábným pohledem mi otevírá dveře. Ví co všechno mi prodal?

Procházím parkem, kde voní svoboda. Svoboda nadcházejícího víkendu a z batohu se ozývá cinkot. Z jedné strany o bezvýznamnost,  z druhé o samotu.

Ve slabém slunečním svitu úžasný zvuk. Jasně, ne tak úžasný, jako když korek opouští láhev. A těsně pod ním cosi, co tahá koutky nahoru a nutí pokračovat. Tam, kde je všechna flosofie světa za šest pětek. A kdesi kolem etikety v odrážejícím se západu slunce plavou tři tucty výčitek z chyb, na které uspěchaný týden ani nevzdechne.

A na dně usazené malé kousky hříchu jež přehlíží snubní prstýnky. To ne já, to ony!! A za týden je zase najdu kolem etikety.