Jižní krajina

Bájný ostrov se ztrácí s přílivem
Jen prach jeho sadů usedá
do vln

Měsíc je uvězněný
v pařátech holých větví
Sevřený vzpomínkou
na lidskou tvář

Náhle zazní flétna
jako roztřesená duše
jako cval kozla
páchnoucího močí

Natažené ruce zavíří nad stébly trav
ve stopách bezčasí
se snáší hudba soumraku.