Až jednout začne Tvůj život

Život žít, nic snadného,
i přesladce příjemného.
Může Ti dávat, brát,
vybrat si jak protihráče,
však poté mnohdy pláče.

Život, úžastný je Hráč,
zneužívá slzy, smutek v pláč.
Má nás v hrsti, něco jako loutky,
hlavní nutí v nitru choutky.
Ne pes, ale je To svině,
ba co víc, dokonce se směje.
Přímo, chladně do Mých očí,
když mýslí, že To končí.

Trumfy z rukávu tasí - navíc,
babička do nebe si pluje.
Jednou vzal, dává a už zase bere,
dává, naviguje všechny, rodim,
přátele, pak, křivdí Ti Tvá žití.
Celé,nepřestává, stále líže esa,
a Ty? Kráčíš dál, srdce klesá...