Dokonale moje

A
nebe
mě prosí
nevzdávej to
ne, kecam, to já
prosim sama sebe
trávu, lidský oko, slzy
co z toho oka tečou, mraky
a jejich slzy, co čistí naše duše
ať
ať
ať
ať
ať
ať smyjí prach tam vevnitř, když už nemám sílu ho utřit
koukám do stropu, na břiše mi leží kočka, vrní a
je to divnej okamžik, všechno je navenek
až moc dokonalý, dovnitř nikdo nekouká
já se tam podívala, a poslouchala
zvuky ulice, lidí co jdou z hospody
ptáky, co nezapoměli zpívat.

A celá země byla dokonale cizí

dokonale moje.