Kdo mi zaléval žížaly II.

    Nevěděl jsem, pižmoni, že se může vývrtka tvářit jako slunce. Už jsem ji viděl v různých podobách, ale tohle...Až jsem se o tu mršku popálil, jak byla přesvědčivá...Myslím, že žihadlo koluje v krvi každého muflona, i když třeba zrovna nejí okurky a tváří se jako zkušený hráč na žesťové nástroje...
     Ale co, nechme těch úvah o předčasném porodu mezi čtvrtou hodinou ranní a pátkem. Zajdem si radši ke krtkovi na pár kamenů a pak je zakopem, ať mají houby zlost. Vzpomínáš, jak se hněvaly, když jsme tenkrát opékali kajak? Ach to byly časy...Zřejmě jsem se zmýlil a v nějakém bramborovém tranzu jsem si žížaly zaléval sám...Vždyť i ten rytíř při návratu děl: "Koukni na to neskutečné lečo, kdyby vypadalo jako nebozez, asi bych se nikdy nedostal k filharmonii"....Ach jo, měl pravdu, dojez tu čepici a jdeme, stejně se s tím již nedá nic kovošrot.