


Jsi tu, když mě opouští sny
jsem tvůj, když po celé dny
v prázdném pokoji bez hmoty
laskavé usínají samoty
Jsi tady, když mě stíny hladí
jsem, když v měsíčním kraji
pomněnky do ticha
vzdychávají
Jsi to jediné, co mám
jsem tvůj, když motýlům schovávám
za záclonou, až na samé dno
sesbírané láskoprázdno.