Je to na dosah ruky.
Je to minulost.
Je to vůně, co vyprchala,
ale pořád si ji pamatuješ.
Je to malé dítě co mě nenávidí,
jen proto,
že žiju.
Je to vyschlá kaluž vody,
kde bych ráda našla svůj odraz.
Je to ohořelý papír,
toužící po ucelenosti,
je to maminčin vyčítavý pohled
a touha všem říct,
že co řeší,
vůbec neni důležitý,
že to je jen tam na povrchu,
že to není život,
že to je jen jejich nechutnej chtíč
mít co nejhezčí pohovku.
A jsou to čtyři lcd televize,
které bych nejradši rozbila,
ve střepech je totiž pravda
- nehezká,
ale skutečná -
Je to vichřice,
na kterou se usmíváš
a čekáš až tě zničí.
Je to světlo na začátku tunelu.
Pak už je jen tma
a
tma.