...

Literatura > Poezie

Svět rozdělen slokami

víry a ohnivého mlčení

beznaděj stále střídá strany

ukryté za slunečním stínem

 

Moře výbuchu a písečných pláží

sbírá oblázky vyhynulých druhů

barevná obloha se mi jeví

jako propast do neznáma

 

Byl jsem u výbuchu měsíce

a u poletování včel

snil jsem o tom se probudit

uprostřed ohnivé sopky

 

Špinavé šero mi zpívá

do kroku pochodu

vzpřímená chůze hlásí

můj první neúspěch

 

Druhý, třetí a čtvrtý

stojí v řadě na štěstí

pátý mě dávno přešel

a je utopen na dně louže

 

Kamínky barev stoupají

do mé hlavy

v které už teď

je dosti prázdno

 

Moje ruce se podobají

vesmírné lodi

která míří vzhůru

a neví kdy se vrátí

 

Proč jsem to nezkusil

z bláta do louže

z jabloně na krvavou pláň

všech bývalých pravd a omylů