Jde to Dobré Wow!

Skla a pak..

Literatura > Poezie
čistě osobní.

A pak se z nás stali orli.

Letěli jsme nad hladinou plnou střepů,
pozoruji sám sebe, proč na ně klepu.
Vidím tě, jak klečíš,
zabořená do skla
v podivné křeči.
Zatím můj orel uletěl,
nad krajinu beze ctnosti,
kde tlustý pán
sám sebe hostí,
obklopen polem kostí.
Už vím,
že nejsme výkvět nevinnosti.

Sklo tě polyká, a já
mám stále mělčí dech,
když vidím tvůj odraz
na všech těch sklech.

Možná jsme udělali chybu,
v pokušení..
možná jsme měli nést vinu
a hledat odpuštění.

Hledat boha z těstovin,
místo trhání pout,
zbavit se vin
a zapomenout..

Pak možná, mohli bychom na těch sklech odeplout.

Pro přidání komentáře se přihlaste.
MilanSmetana
kvalita komentáře: 0 MilanSmetana 05. září 2010, 21:13
0.7 -
love.kurt
kvalita komentáře: 0 love.kurt 31. srpna 2010, 14:50
děkuju :)
Twiggy
kvalita komentáře: 0 Twiggy 30. srpna 2010, 23:33
2 Je tam pár až trochu kýčovitých sousloví, ale má to pěknou atmosféru a některé obraty se mi taky moc líbí..
  • love.kurt Autor
    love.kurt
  • 2.7 bodů
  • 2 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 30. srpna 2010, 16:28
  • 1460 zobrazení
  • 0 oblíbené