(Za) životem
Literatura > PoezieMoje imaginární kočka, doprovázející mě třeba na cestě domů, není o nic míň skutečná, než Vaše kočka, spící právě v křesle...
Poslouchám rozhovory ticha
a nepřipadám si vlezle.
Jen mlčím a mám dost slov.
Schovávají se v příkopu,
stejně jako černá kočka,
která chodí po mém boku.
Nejsme přátelé,
ani protivníci.
Jen společní cestovatelé.
Na cestě (za) životem.
Nemluvíme.
Jen se podívám do jejích očí
a je zbytečné se ptát.
Já vím,
a ona ví.
Moje oči hledají hvězdy,
světla lamp...
v těch jejích očích.
A přece zůstávají ve tmě.
/Zjistila jsem...
že nemám co odpouštět,
ale hodně co zapomínat./
a nepřipadám si vlezle.
Jen mlčím a mám dost slov.
Schovávají se v příkopu,
stejně jako černá kočka,
která chodí po mém boku.
Nejsme přátelé,
ani protivníci.
Jen společní cestovatelé.
Na cestě (za) životem.
Nemluvíme.
Jen se podívám do jejích očí
a je zbytečné se ptát.
Já vím,
a ona ví.
Moje oči hledají hvězdy,
světla lamp...
v těch jejích očích.
A přece zůstávají ve tmě.
/Zjistila jsem...
že nemám co odpouštět,
ale hodně co zapomínat./
Pro přidání komentáře se přihlaste.
Autor
mattonka- 2 bodů
- 6 komentářů
- 1 hodnocení
- 08. března 2008, 13:00
- 1612 zobrazení
- 0 oblíbené
-
