Časové banky

Život člověka, který je dlouhodobě nezaměstnaný, může být narušen hned v několika rovinách. Nezaměstnaností způsobené finanční obtíže často provází psychická, sociální a zdravotní strádání. Ta psychická mohou být způsobena ztrátou sebevědomí, naděje, postupným pozbýváním získaných schopností a znalostí. Sociální strádání by u takového člověka mohla být zapříčiněna omezením kontaktů s lidmi, izolovaností a nekomunikováním s okolním světem. Zdravotní potíže jsou úzce spojeny s výše zmíněnými hledisky. Proti problémům s dlouhodobou nezaměstnaností se snaží nemálo lidí na světě něco dělat. Jednou takovou snahou se staly časové banky. Snad o nich někteří z vás již slyšeli. Těm, kteří ne, se pokusím stručně představit, o co se jedná a jak takové časové banky ve světě fungují.

Vše začíná rozhodnutím skupiny osob či organizací, že si takovouto nevšední banku založí. Domluví se na pravidlech, principech a stanoví si „bankéře“, který koordinuje a kontroluje veškeré transakce. Pak členové nabízejí oblasti, ve kterých by mohli být ostatním nápomocni. Tedy například při pomoci s hlídáním dětí, doučováním, opravou automobilů či různých jiných technických vymožeností, s řemeslnými pracemi, venčením domácích mazlíčků, prostě s neomezeným počtem druhů výpomoci. Celý princip časových bank spočívá v tom, že každý člověk má ostatním co nabídnout. Tedy na rozdíl od současné situace na trhu práce, kde mnohdy zaměstnavatelům nevyhovují naše schopnosti a znalosti, takže se můžeme po dlouhou dobu nalézat bez uplatnění. Pracovní trh tedy určuje, kdo je produktivní a kdo už není. Například někteří starší lidé nemají příležitost podělit se se svými dovednostmi a znalostmi, přestože o to stojí. Mladí lidé naopak mohou těmto starším lidem pomoci při některých náročnějších činnostech každodenního života. Snad vás právě napadlo, co z toho tito lidé mají? Dle mého názoru už pomoc druhému či celé komunitě stojí za to, ale jsou zde samozřejmě i jiné odměny – navázání kontaktů s druhými lidmi či znovunabytí sebevědomí z toho, že mám, co nabídnout. Odměnou se navíc mohou stát tzv. časové koruny (převedeno na tuzemské podmínky). Za hodinu pomoci druhým členové získávají kredity a naopak při využití pomoci tyto kredity z účtů členů ubývají. Časové banky se jedna od druhé liší. V Japonsku, kdy mají již delší tradici, jsou vytvořeny i celostátní sítě, kde členové získávají za pomoc například poukázky. V USA jsou časové banky založené na vytvoření alternativní měny tzv. časo dolarů (time dollars), které mohou účastníci systému směňovat. Záleží na domluvě a nastavených podmínkách.

Tyto alternativy k současnému ekonomickému systému pomohly už v několika oblastech – s některými problémy dlouhodobě nezaměstnaných či se zapojením mladších a starších osob do chodu společnosti. Členy časových bank se mohou stát jak osoby, tak i celé organizace. Ty mohou nabízet například zapůjčení dopravních prostředků či poskytnutí prostor a zázemí pro jiné organizace. Více informací je možné získat například z knihy Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem, od Naděždy Johanisové.

Na webové adrese: www.casovabanka.sk je možné získat představu o současně fungující časové bance.