Jsou lidé, kteří patří všem. O těch dnes hovořím. Věnováno Barboře Černé, mé plavovlasé Manon Lescaut z Arrasu, která nemá nejmenší zdání, že se zaryla nejen do mého srdce. Možná je i dobrá věc, že se to nedozví. Snad se z ní nestane marnivá Manon a nikdy nezneužije šílenství druhých...
1)Ztrácet se v křivkách.
V pohledech.
Nemít krev v žilách.
Neznat dech.
Ztratím všechno
jestliže
obléknete, slečno,
negližé.
R: Ach umřít, umřít pro krásu!
Umřít pro Manon z Arrasu.
Čím to, že se líbíš všem!?
Ach umřít, umřít pro krásu!
Umřít pro Manon z Arrasu.
Nechci se smát... Prý jen jeden!
2)Nádherná sklenka
v ní led.
Stěna příliš tenká
a za ní jed.
Po dechu lapat
v ústech krev.
Celý život dát
za úsměv.