každé nové ráno

z tak malého prostoru toho nejsem schopná moc poznat... možná by stálo za to pokračovat...

Líbí. Samotný smysl si nejsem schopnej příliš pochytit, avšak když to čtu, hlavou se mi ozývá hlas nějaké dívky - možná cítím její náladu a pocity, vžívám se do její situace, možní sdílím její temnej náhled na svět, odevzdanost beznaději a řešení apatií (co nic neřeší).