O bolesti

 O bolesti 

Básníci svázání bolestí,

v pokrok už nic nevěstí.

Z hladu písek pijí,

kosti s masem olizují.

Litry potu, krve, pachu -

jen vášní ze snů a strachu.

Čela hrají v barvách duhy.

Zuby černé jen z uhlů tuhy.

Z nastavených zrcadel,

jim dogma píše z pravidel.

Svázané ruce rytmem, interpretací,

konceptem a formou z podstaty věcí.

Pisálkům citů srdce krvácí,

ach to naše tvůrčí sobectví.

Závist nad blbostí a ticho o cti

Zbyla tu láska, ta „píča“ křídou na zdi.

Hazardním hráčům slídím do karet,

tvář se mi zmítá mimikou, tak hra pak, jak kabaret.

Jsem ze zvratků na melancholii v bukkake ukojen.

Já chápu - pouto váže - za dojem.