KRYSA

K R Y S A

Na rázovitém náměstí

pískem podestlaná

cákanci papíru

a kelímky přidusaná

krysa tu leží

Ve vychrtlém smokingu

jen kostřička v kůžoví

chromavým pískotem

všímavým napoví

Zvedám ji hlavu

vzpíná se nemrštně

A přec kdysi klusala

pod nahami pardálů

těch nejlepších lokálů

Zlomená větévka

ve sněhu předjaří

Vyschlá

jak brunetka

když hlediště pustne

vyšumí zápletka

a herka tichem němí

Opuštěna, sklíčena

bez sedla

   bez lesku

Píšťalka dozněla

Krysař se utopil