Svatba pod kostelem - Literatura - hypatia

kvalita komentáře: 0 Svetelnice • 28. ledna 2008, 23:11

Souhlasím s tím, že je to velmi pocitové...spousta bolesti. Patrný je i pocit mohutnosti a tichosti čehosi, co zůstává věrné a nevyčítavé lidským chybám...řezavěji nazí, zmrzlé ruce, spínají a nakonec mrtvý klín-co víc si přát k obrazu utrpení? Nicméně "naposled" mi v tomto případě evokuje naději.

kvalita komentáře: 0 hypatia • 26. ledna 2008, 23:02

ArthurChyba: Děkuji! Procházení to bylo krásné právě tichou bolestí, to se nevylučuje; jsem tedy ráda, že báseň má účinek, možná se v ní tedy moje přemýšlení odráží, ač to nevidím

kvalita komentáře: 0 ArthurChyba • 26. ledna 2008, 22:56

Velmi působivé, velmi silné, velmi abstraktní a velmi pocitové...ale že bych v tom viděl krásnou procházku, to se zrovna říct nedá...naopak, jakýsi citový kolabs, strach, bolest, prázdno a příslib čehosi do budoucna mi pulsují žilami, když tvé dílko čtu. Ovšem, krása může i bolet...a tohle bolí!:-)

kvalita komentáře: 0 hypatia • 26. ledna 2008, 22:52

libig: hlava bude vzhůru až ráno, to už vezmu na milost i tento dnešní výtvor třeba...dík

kvalita komentáře: 0 libig • 26. ledna 2008, 22:49

hypatia: dalas ji v plen a teď ti na ní může kde kdo kydat, možná je to to co chceš...nějak se distancovat...nic, kecám, hlavu vzhůru jo?

kvalita komentáře: 0 hypatia • 26. ledna 2008, 22:42

libig: a kde jinde se mám odhalovat? Ne vážně tu báseň nemůžu po sobě ani číst, něčím mě irituje, jakoby ani nebyla moje - taková poporodní deprese asi, dala mi zabrat

kvalita komentáře: 0 libig • 26. ledna 2008, 22:38

hypatia: jen se tu tolik neodhaluj, zase tak zlé to jistě nebude, ovšem to nejlepší vždy vzniká z vlastního prožívání...

kvalita komentáře: 0 hypatia • 26. ledna 2008, 22:34

libig: děkuji, jsem překvapena - na to, při jak krásné procházce vznikala a jak moc je to pravda, je příšerná.

kvalita komentáře: 0 libig • 26. ledna 2008, 22:28

hezké, zcela ve tvém stylu, poslední odstavec to krásně uzavřel...moc se mi líbí ta skladba