Jde to Dobré Wow!

kolotoč

Literatura > Poezie
hrajem přece na kamenný tváře, ne?
radiovlny mi motaj hlavu
slunečnice už se mnou nemluví
dělám si soukromou projekci svýho života
cpu se přitom popcornem
spím
přetáčim určitý části
stavím se do opozice
značky mi utíkaj
a nevim čim se řídit
dávam gestům novej význam
možná jim ho beru
měla bych brečet
ale nechci
radši provozuju kolotoč
a všem je nám z toho zle
nevim jestli mam zastavit
protože lidi mlčí
maj kamenný tváře,
v kterejch nesmim číst
nikdo mi to nedovolil
tak točim dál
a pořád mi je z toho k pláči
ale hrajeme na kamenný tváře
tak dělam že sem silná
a zavírám oči
třeba to přejde?
vypínám zvuk
třeba doufám,
že až se druhým otevřu
bude to o něco snesitelnější
Pro přidání komentáře se přihlaste.
pavla
kvalita komentáře: 0 pavla 24. listopadu 2009, 14:31
1 kamenný tváře, líbí. Hrneš to pěkně před sebou
Viviana-Mori
kvalita komentáře: 0 Viviana-Mori 29. října 2009, 19:29
Já vím, pocity někdy ani nepotřebují přesnou a noblesní formu básně... Proto to často bývá tak rozmanité a to já dost můžu. :-)
mattonka
kvalita komentáře: 0 mattonka 29. října 2009, 15:58
Viviana-Mori: Děkuju! A o tom, že píšu tak, že to většinou moc nepřipomíná báseň vím, nějak nedokážu psát tak abych to dostala do dané formy, nebo spíš asi ani nechci...:)
Viviana-Mori
kvalita komentáře: 0 Viviana-Mori 29. října 2009, 10:49
0.7 Zajímavý text, rozhodně stojí za povšimnutí. Ačkoliv spíš než báseň mi to připomíná test nějaké rapové skladby. Je v tom krutá pravda a proto se mi to líbí.
  • mattonka Autor
    mattonka
  • 1.7 bodů
  • 4 komentářů
  • 2 hodnocení
  • 28. října 2009, 20:33
  • 1847 zobrazení
  • 0 oblíbené