Jde to Dobré Wow!

Klokoň Konislav

Literatura > Úvaha / Povídka
Povídka absurdní


       
Klokoň Konislav byl pahrbý vvellbloud, který se nejraději vypásal na
 vyprahlé poušti před svým domem. Občas se při tom tolik nalokal písku, že - ať
 chtěl anebo ne - musel si při tom řádně kloknout, jinak by nasbíraný materiál ve
 své knize ani bachoru vůbec nestrávil. Stávalo se mu, že se v průběhu pasení
 musel přepínat do různých modů svého bytí a starou strigotetu při tom často
 uváděl do stavu galaktické vesmírné extáze. Skákala při tom dva metry do šířky a
 křičela cosi jako Koniklec, snad aby tím Konislavovi vylepšila jméno. Ten ale
 jejího počínání nedbal a dále jen přepínal a přepínal levým zadním kopýtkem, až
 se mu na hlavě ježily kulky a ržál při tom Auld Lang Syne. Občas i zajódloval.
      Když skončil s pastvou, spočinul pod baobabem se svou baobabou. Nějak to
 musel ale vždycky uzavřít i se starou strigotetou, a tak ji v závěru vždy vyslal
 do třetihor v budoucnu, aby ji hodně dlouho nemusel vidět a aby jí hodně dlouho
 trvalo se zas vrátit zpátky. Striga byla ovšem dost šikovná a vždycky to vzala
 nějakou dost krátkou oklikou a objížďkou zpátky, takže se u Konislava vyskytla
 dříve, než bys řekl švec nebo taky nenaolejuje-li Tě Julie, naolejuji Tě já.
 A tak se to s nimi táhlo celé dlouhé kosmověky, až už vůbec nevěděli, proč
 vlastně existují.
       A z toho je třeba se poučit, protože nejen ten, kdo druhému jámu kopá, do ní sám
 padá, ale kolem a Klokoňa, svět je vlastně pěkné pan-opt-kloko-koníkum.
Pro přidání komentáře se přihlašte.
  • Elama Autor
    Elama
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 18. října 2009, 17:35
  • 2323 zobrazení
  • 0 oblíbené
© 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz