ArthurChyba: tak náměstí a bezvědomí jsou trošku jiné věci. K a do mi přijde v tomto případě až moc velké pižlání se ve významu, pro mě znamenají obojí na tomto místě to samé. Strašně nenávidím takhle se propižlat básničkou, jako když rozřežeš na kousky něco, co vypovídá o sobě jako celek. Pak se to rozplizne. A slovíčkaření fakt nemám ráda, obzvlášť u takovejch maličkostí. Nezlobim se, jen by mě nikdy nenapadlo nad mou básničkou (myslim že dost pocitovou) přemejšlet tak technicky a tak chladně. Přijde mi také zbytečné obhajovat se před lidmi, kteří by tu básničku napsali jinak, třeba ty - určitě bys ji napsal jinak, vlastně bys ji asi vůbec nenapsal, protože píšeš celkově jinak. Nemyslím ale, že to, že ti přijde,že je tam něco navíc, je synonymum pro to, že je to pravda.
Jestli to chceš ale vidět, tak "nadýchat se něčeho k bezvědomí" mi přijde, že ten člověk není kousek od bezvědomí jako v případě náměstí. U stínu je "ho", protože je to ten stín, a ne ta stín. A to, že oslovuju? Mám prostě jiný styl, celkově, jinak myslím a chci mluvit víc konkrétně a ne umělecky mlžit, jen proto, že je to možná moderní. Na věc mám ten názor, že píšu podle svých pocitů a nedržím v ruce nějaká pravidla.Škrtám, ano, ale do určité míry, která se mně zdá únosná. Kdybych vyškrtala to, co mi radíš, tak už to nebude moje básnička. Přijde mi to trošku jako ten vyretušovanej ksichtík v galerii, jak té dívce chlapec udělal s obličejem něco, co možná bylo technicky dokonalé, ale už to nebyla ona... Zdar zdar :)
Autor
