Kořist

KOŘIST

Ukořistím Tebe.
Nebo aspoň Tvoje hráče –
slova z nichž mě zebe
a která mi zpod pavlače
šeptaj pravdu o mně –
o rozpadlém domě,
který stával neochvějně
s imunitou proti změně.


Co kdysi tu stálo,

zbořeno jest.

Jen dýmá to málo,

co zbylo z těch měst.


Já musím Tě odvléct,
pevně na Tebe se upnout...
Sám neunesu bolest,
z mé snahy snášet zpupnou
chybu v mojí hlavě,
žít pro svět, žít hravě.