Jde to Dobré Wow!

Kouřit a pít kafe

Literatura > Jiné
Slohovka do školy ze třeťáku, takže nějaký ten pátek stará práce...

Další cigareta skončila pokroucená v popelníku. Kafe na stole pomalu chladlo, ale ještě trochu kouře z něj stoupalo, což mi zaručovalo, že se ještě dá pít. Stejně jsem na něj neměla chuť. Ještě jsem ho nechtěla pít. Ještě nebyla ta správná chvíle na tu chuť. Ještě nezapadalo slunce.

            Začínala být trochu zima. Vlastně byla zima více než trochu. Dívala jsem se do dálky za náš dřevěný plot. Nikdy jsem takový plot nechtěla, ale tys o něm snil. Podle tebe vypadal dokonale. Staré plaňky natřené lakem, ani barvu jsme se neobtěžovali koupit, každá jinak dlouhá, zbité jen tak, bez ladu a skladu. Dělali jsme ho spolu. Nechtěla jsem ho, ale byla to náramná zábava. Kolik hřebíků jsme tenkrát zlomili nebo ohnuli? My dva kutilové. Byla to  legrace.

            Dívala jsem se za ten plot. Vzadu na kopci byl ještě sousedův syn venčit psa. Nebe pomalu tmavlo a dostávalo ty typické barvy letní stmívající se oblohy. Už tak byla zima a teď ještě začal vát vítr. Nebyl tak studený, aby zima byla větší, ale já měla pocit, že s tím větrem přišel takový podivný chlad. Zvedla jsem nohy na židli a objala je holýma rukama. Po celém těle mi naskakovala husí kůže. Sáhla jsem po poloprázdné krabičce, škrtla jsem zapalovačem, ale malý plamínek v náporu větru ihned zhasl. Škrtla jsem znovu a zakryla ho dlaní. Teď už se mi povedlo zapálit. Kouř mi prostoupil celým tělem a mně se zdálo, jako by ten chlad ustoupil. Kafe stálo na stole a stále ještě chladlo.

            Vítr byl stále silnější, ale nebyl dost silný na to, aby mě zahnal do domu. Stále jsem seděla na té židli, nohy objaté rukama. Vlasy mi létaly ve větru přes obličej. Ačkoli jsem to neměla ráda, nechala jsem vítr, ať si s nimi dělá, co se mu zachce. Upřeně jsem pozorovala kopec naproti našemu domu. Vzpomínala jsem na doby, kdy jsme se tam spolu proháněli. Chovala jsem se tenkrát zas po dlouhé době jako malé dítě, ale nedokážu ani vypovědět, jak jsem byla šťastná. Pro to není slov. Jednou jsme po té louce váleli sudy od té aleje smutečních vrb u hráze rybníka až k okraji našeho podivného plotu, a pak jsme vběhli do domu. Oba ještě obutí a uvařili jsme si horkou čokoládu se spoustou mléka, jak jsi to měl rád. Nikdo nám nemohl vynadat, že nejsme přezutí. Byli jsme tady tenkrát jen my dva. Celý ten dům byl na chvíli jen můj a tvůj.

            S těmi vrbami si teď krutě pohrával vítr. Zmítal jejich dlouhými ohebnými větvemi, které vypadaly jako prsty hrající na klavír tu nejsmutnější píseň odcházejícího léta. Vypadaly tak teskně a přitom ve větru tančili tak vesele v rytmu těch svých smutečních písní. Louka byla teď čerstvě posekaná. Byla jiná, než když jsme tady váleli ty sudy. Nebyla tam ta dlouhatánská stébla, v kterých jsme se vždycky téměř ztráceli. Ne. Teď tam byly jen oškubané hrozivě vypadající trsy, na nichž nebylo nic tak krásného jako na těch dlouhých voňavých stéblech, v kterých si člověk lehnul na zem a viděl z nebe jen kousky, protože zbytek mu zakrývala ta vysoká stébla. Byla to nejkrásnější louka na světě. Jen teď vypadala tak smutně. Jako by chtěla doladit smuteční atmosféru těch starých vrb, které stále tančili svůj teskný tanec nahoře na hrázi.

            Slunce pomalu začínalo zapadat. Pokud jsem ten západ opravdu chtěla vidět, musela jsem si natočit židli na pravou stranu. Naše veranda byla namířená na sever.Asi proto ty vrby působily tak smutně.

            Sáhla jsem po studeném hrníčku kafe, z něhož už nestoupal ani poslední zbytek dýmu, ale jeho obsah ještě nebyl úplně studený. Nemohla jsem pít kafe, aniž bych si nezapálila. Znovu jsem zakryla malý skomírající plamínek proti větru. Tentokrát se mi to povedlo. Vyfoukla jsem kouř, který se ihned rozptýlil ve větru do všech světových stran. Kdo ví, kam se až jeho části mohou dostat? Třeba se dostanou až k tobě, ačkoli tys neviděl rád, že kouřím. Vlastně bych ani neměla. Ani to kafe bych neměla pít. Ale proč bych se nenapila. Už nemám důvod se ho vzdávat. Uchopila jsem hrnek oběma rukama a pořádně se napila. Nebylo studené. Bylo vlažné, ale ještě se dalo pít.

            Zapadající slunce osvětlovalo celé okolí takovým zvláštním třpytícím se světlem, ale atmosféru tohoto pochmurného večera nedokázalo změnit ani to nebeské světlo, které vypadalo jako poslané samotnými anděly.

            Za mnou se ozval ten známý zvuk otevírání francouzského okna. „Miláčku, pojď dovnitř. Už je zima,“ ozval se hlas, který byl tím posledním hlasem, jenž jsem chtěla v tu chvíli slyšet. „A víš, že bys neměla kouřit a pít to kafe.“ Nadechovala jsem se, že něco řeknu, ale hlas zavřel dveře rychleji, než jsem se jen stačila otočit.

            Vím, že bych neměla kouřit. Vím, že bych neměla to kafe pít. Uvědomuji si to víc, než že zítra bude další den. Jsem si jistá, že bys teď přiběhl a tím tvým prosícím hlasem a s jiskřičkou v oku řekl: „Mami, slyšelas, co říkal tatínek. Neměla bys pít to kafe a kouřit.“

            Kdybys takhle přišel, vylila bych to kafe na zem a tu cigaretu bych típla a následně bych vyhodila celý zbytek krabičky do krbu, ať si shoří. Na ničem by nezáleželo. Měla bych tu tebe… Jenže tebe už tu nemám. Ty už tu prostě nejsi, a tak nemám důvod, proč bych típla tu cigaretu a vylila to kafe. Třeba je to všechno naopak. Třeba chci za tebou, zas tě vzít za tu tvou malou ručičku, zas tě políbit na jednu z tvých červených tváří a slyšet tě říkat: „Mami, slyšelas, co říkal tatínek. Neměla bys pít kafe a kouřit.“

Pro přidání komentáře se přihlašte.
GaGaGa
kvalita komentáře: 0 GaGaGa 20. května 2009, 15:57
libig: Možné jest všechno :kuk: Pro tebe je to psychopat, pro mě, si myslím, nebyl, ale těžko říct... necháme to být :)
libig
kvalita komentáře: 0 libig 20. května 2009, 15:04
GaGaGa: zakazovat někomu pít kafe kvůli dítěti...hm vidím to tak, že její přítel byl psychopat a týral ji mimo jiné tím, že ji zakazoval pít kávu...nechme to tak :)
GaGaGa
kvalita komentáře: 0 GaGaGa 20. května 2009, 14:57
libig: Ha, to kéž bych si pamatovala :tam: Psala jsem to dávno... ale spíš se mi zdá, že to bylo kvůli tomu dítěti a její přítel byl zjevně nekuřák atd... sama si už nejsem jistá... pár let zpátky bych ti nato dala jasnou odpověď :tam:
libig
kvalita komentáře: 0 libig 20. května 2009, 14:46
GaGaGa: proč nemůže pít kafe?
GaGaGa
kvalita komentáře: 0 GaGaGa 20. května 2009, 14:43
Histes: libig: Váš názor, ale děkuju za něj :kuk:
Histes
kvalita komentáře: 0 Histes 20. května 2009, 11:06
libig: Dal jsem si předsevzetí, že to dočtu, ovšem nakonec má pozornost upadla. Přiznávám, že jsem nakonec hodnocení odbyl. Souhlasím s tím, že jako osvícená duše jsem se neprojevil :).
libig
kvalita komentáře: 0 libig 20. května 2009, 10:11
Histes: že je to tu prdelkovské (sic!), si můžeš myslet, ale pokud se rozhodneš ke komentáři, tak měj na paměti dvě věci:
1. abys nebyl za vola nedělej zásadní hrubky jako ve slově výjimka, 2. je záhodno - když už chceš něco komentovat, dočíst do konce i když je to úmorné...
pokud jde o samotné dílo, tak jsem nepochopil proč nemůže pít kafe a kouřit...kvůli chlapovi? kvůli dítěti? jaký to má význam? je to jen jakási berlička co má udělat prázdné věty zajímavější? kdepak, toto není dobré, je to díky té kávě hloupoučké...
Histes
kvalita komentáře: 0 Histes 20. května 2009, 01:08
Histes: nenarušuje, krátký
Histes
kvalita komentáře: 0 Histes 20. května 2009, 01:06
Tady se kritiky moc nedočkáš, je to zde podobně prdelkovské, jako Liter. Většinou líbí a adios. Dobře, udělám vyjímku a napíšu své postřehy k tomuto dílu, umístěném na HA.

První odstavec. To trojté ještě působí nepřirozeně. Jasně, můžeš začít větu 5x za sebou i slovem ABY, pokud to nerunaručuje čtivost díla. Zde je to zkrátka rušivý element.

Druhý odstavec. Najednou se tam objevuje nějaké "TY". Proč tak násilně? Skrze plot. Špatně zvolené zapojení "JEHO" do povídky. Věta My dva kutilové se sem nehodí, vypustil bych.
"Zvedla jsem nohy na židli" - dost legrační věta. Zní nepřirozeně, opět rušivě. Kdybys zvolila jednodušší DALA JSEM SI NOHY NA ŽIDLI, vyznělo by to asi líp.

No a dál už hodnotit nebudu, protože mě to přestalo bavit. To hmmmm dlouhatánské přemýšlení za cvrččího cvrlikání a větrování, slunkozapadání... Taks jaks unudíš dřív, než začneš bavit. Takže v podstatě ani nevím, jak to všechno dopadlo.

Kafe ale zcela jistě vystydlo. Buď už na stole, nebo až v břichu :).

Dávat body je podle mě nesmysl...

„Mami, slyšelas, co říkal tatínek. Neměla bys pít to kafe a kouřit.“
Tato přímá řeč je velmi hezká a čtivá. To ostatní až příliš tučné přemýšlivno - toho se musí jíst s mírou, špeky totiž příliš nezdobí.
GaGaGa
kvalita komentáře: 0 GaGaGa 10. dubna 2009, 21:06
Saetri-Ihn: Jj, slohovka školní... a o těch slabých místech vím, ale nechala jsem to tak, jak to bylo původně.
love.kurt: Kuju :hi:
SkunnY: Popisné to je, jelikož zadání slohovky bylo líčení :tam:
SkunnY
kvalita komentáře: 0 SkunnY 08. dubna 2009, 23:30
1 Občas zbytečně popisný, ale celkovej dojem rozhodně dobrej! Na slohovku ze SŠ je to rozhodně nadprůměr :mrk:
love.kurt
kvalita komentáře: 0 love.kurt 08. dubna 2009, 19:01
Mě se líbí, jak je zachycená atmosféra. Nějaký části mi trochu kazí dojem, celkově mě to ale docela dojalo ..
Saetri-Ihn
kvalita komentáře: 0 Saetri-Ihn 07. dubna 2009, 11:59
Občas se mi ty popisy moc nelíbí, divně spojené místama, občas se až příliš opakují, ale to bude možná tou slohovkou a tím, že je to už starší práce (byla to školní slohovka, nebo domácí?) Těma váznoucíma místama myslím třeba:
"Kafe na stole pomalu chladlo, ale ještě trochu kouře z něj stoupalo, což mi zaručovalo, že se ještě dá pít." - možná.. ale ještě z něj stoupalo trochu kouře, který mi zaručoval, že se dá ještě pít. Máš tam na mě trochu divnej slovosled, teda mě divnej slovosled nevadí, ale tenhle mi nezazněl.
"Začínala být trochu zima. Vlastně byla zima více než trochu." - tohle by nevázlo, kdyby předtím nebylo už to váznoucí kafe, možná bych to dal jako souvětí.
"Vítr byl stále silnější, ale nebyl dost silný na to, aby mě zahnal do domu." atd.


Kvůli těm váznoucím věcem dávám zpracování 6 (lehkej nadprůměr), co se mi líbilo nejvíc bylo přenesení myšlenek diváka z přítele na dítě. Tedy vlastně prvně mě napadlo, že dotyčná se rozešla, potom se tam přítel objevil, což bylo překvapení a potom mrtvé dítě. Dobrý nápad. :tlesk:
  • GaGaGa Autor
    GaGaGa
  • 1 bodů
  • 13 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 06. dubna 2009, 14:04
  • 1493 zobrazení
  • 0 oblíbené
new © 2006 - 2020 HumanART.cz - všechna práva vyhrazena | kontakt | reklama | podmínky | informace o HumanARTu | design & code by expectum.cz & ryz.cz