Jde to Dobré Wow!

Nevědoucí

Literatura > Povídka

 Nevědoucí

 

 

Šťastný, býval jsem tak šťastný, i když krátce. Dokázal jsem vstřebávat uklidňující, naprosto uvolňující náladu teplých, mlhavých rán. Slunce ještě v polovině přepůlené horizontem, hudba lehce dopadajících kapek rosy na zem, lahodně zněla mi v hlavě. Běhajíc v zelené, travnaté chráněné oblasti, zalehlé mlhou občas si klekl a plakal, plakal jsem.

Volnost, život a tak úchvatná čerstvost, nemohl jsem odolat a podlehl té kráse okamžiku.

Slza štěstí pozvolna se vyloudila z jednoho okna mé duše, avšak z druhého to byla slza beznaděje a trápení. Nikdy nepřemýšlím nad tím, proč zrovna já mám cítit to, co cítím, nebo proč zrovna mě je uděleno takové privilegium a mohu si plně vychutnat tu setinu vteřiny plné krásy a úžasu. Prostě ji přijmu tak, jak je, využiji jí tak jak mi byla dána, nikdy se neptám proč.

Za chvíli bude pryč, zase odejde ta chvíle, kdy se světem jako takovým cítím, cítím se být jeho součástí, jako bych někam patřil a nebyl tak sám. S každou takovouhle chvílí čekám, doufám, že přijde ještě někdo, kdo bude žít stejně jako já. Už nechci sdílet slzy štěstí sám se sebou, chci se podělit. Bolest a trápení s tím se vyrovnám, mám přece onu chvíli štěstí a blaha, ale smutek z toho, že nemám s kým se dělit, je zničující i pro mě.

Nevím proč jsou tak krátké chvíle kdy je mi skvěle a proč chvíle kdy cítím bolest a smutek tak proklatě přetrvávající. Sotva si ještě pamatuji základní výcvik, proboha, ani nevím, proč tu jsem. Pamatuji si jen útržky slov mého přiřazeného:

„Životní forma, životní síla, planeta, čím více, tím lépe“. Absolutně už netuším co to znamenalo, nebo co má být ta životní síla. Možná za to může moje otupělost, díky neustále se opakujícím pocitům blaha, absolutní bezmoci a smutku.

Mám chuť s tím vším skončit, jít někam, kde budou moji součastníci, tak moc bych chtěl sdílet své pocity.

Proč jen mě sem poslali tak mladého a nezkušeného, vždyť já ani sakra nevím, proč jsem tady!

Chvíli se cítím silný, šťastný a vzápětí bezmocný a ubohý. Má to tak vůbec být? Jednou jsem zkusil vší silou udržet ten krásný pocit znovuzrození, bylo to úžasné. Ta chvíle trvala, abych nepřeháněl, pár vteřin. Představte si celou vteřinu úžasu, nádhery. Nic pro mě neexistovalo. Jen úžas a obdiv, kdy jsem byl schopný, jen stát na místě a hledět do dálky.

V tu chvíli spustil se osvěžující déšť, jeden z takových, že zapomenete na co jste mysleli, jen nakloníte hlavu vzhůru a vnímáte každou z kapek. Jako by každá z nich znázorňovala průběh všeho, jako by jediná kapka byl váš celý život. Od počátku zrození v mracích, její bezmocný pád a její smutný konec. Celý život v pár vteřinách. Jakoby každý živý jedinec na téhle planetě prožil svůj příběh kapky.

Ale později co se stalo, už nikdy nechci zažít. Tak krutý, zničující úsek života. Dokonce jsem viděl, jak se planeta pode mnou začala celá kroutit a zbarvovat tak nějak do šeda. Musel jsem vynechat několik emocionálních cyklů, aby se mi povedlo vrátit to co jsem provedl.

Přísahám, že kdybych si užíval ještě o chvíli déle, celá by se rozpadla. Napadlo mě, že ta planeta má co dočinění s tím, co cítím. Že ta planeta je důvod, proč jsem tady, možná životní formy jejich síla.. Už nevím… Co by potom bylo? Mohl bych už konečně odejít, nebo byl bych stále tady? Co bych dělal bez svých krásných chvil znovuzrození.

Miluji když prší, necítím se tak sám, jakoby tu byl někdo jiný a zažíval svůj účel, tak jako já.

Pro přidání komentáře se přihlaste.
akrim
kvalita komentáře: 0 akrim 18. dubna 2009, 17:42
Nevim, je to depre, taky mám někdy obdobné pocity, ael zase humor je koření života ne?
Coyote
kvalita komentáře: 0 Coyote 07. dubna 2009, 00:20
Tak tohle mi nejde do hlavy, ikdyž to celé smažu a překopíruju opravené sem, stejně se to neuloží a zůstane tak jak to je. :ani: :thk:
zordonorama
kvalita komentáře: 0 zordonorama 05. dubna 2009, 16:08
líbí
Coyote
kvalita komentáře: 0 Coyote 02. dubna 2009, 01:37
Pixie: safra, dit sem to opravoval :/ Mno asi se to neulozilo. Jinak dik za koment.
Coyote
kvalita komentáře: 0 Coyote 31. března 2009, 16:05
gorik: Dik, no par piv a unava, lezici v posteli a usinajic :) Tak nejak sem to psal :)
gorik
kvalita komentáře: 0 gorik 30. března 2009, 16:15
2 Některý fráze se mi zdají krkolomný, ale to je pouze můj soud, protože mám za to. Vím, že je to záměr;)Celkově to na mě působí dost pozitivně a zase si pod tím najdu to svoje. Tohle považuju u děl za dost důležitý, protože nikdy nemůže druhej člověk přesně vystihnout to, co tím myslel autor. Líbí se mi to a svým způsobem i překvapilo:) Asi jsi to psal v zajímavým rozpoložení:)
  • Coyote Autor
    Coyote
  • 2 bodů
  • 7 komentářů
  • 1 hodnocení
  • 27. března 2009, 19:20
  • 1510 zobrazení
  • 0 oblíbené