Velká voda

míjení

podloubí stesku

včera z večera

opadala omítka

z rohů mých domů

a k tomu všemu

jsem v šeru potkal Magdalenu

jen tak tam stála

měla boty do deště

a možná

že se smála

a pak se ztekly chodníky

(kočičí hlavy, kanály)

parapety nahradily pomníky

mezníky paralel a střetů

dlouho jsme, dlouho jsme hledali

od večera až do úsvitu

minul jsem tvůj svět

když jsem se zkácel

zpátky do hlubin, kde

ve tmě tvůj stín se mi ztrácel

(proč jsem se vracel ?)

jen jednou sklonit hlavu

pak slunce

a slunečnice v dáli

kde v žízni myslím na záplavu

a Magdiny ruce

promáčené povodní

květinová revoluce

našich smutných dní