Vzpomínky

To jde tvá mysl večer po chodníku do obchodu si koupit čerstvou večeři, protože má hlad. Jde svým obvyklým jemně našlapujícím krokem a na nic nemyslí. Má jen určitý cíl. Koupit si, na co má chuť....Dveře obchodu se otevřou, mysl vstoupí dovnitř všeho dění, vezme košík do ruky a vrazí do něj to první, co uvidí. Třeba banán. Jde dál, obhlíží regály, ale pak se ozve velká rána........

........ty se otočíš a spatříš své dítě, jak leží v kuchyni na zemi s převrácenou židlí. Rychle k němu přistoupíš, dřepneš si a začneš na něj mluvit a hystericky řvát. Dítě nereaguje a první, co tě napadne, je popadnout mobil a zavolat záchrannou službu........

........jeden bílý flíček za druhým a množí se v tom bezedném kotli tak rychle, jak ploštice na stromech. Zase o jednu neblahou vzpomínku navíc. Přeješ si ten flíček dostat pryč...spálit ho, zničit, vzít do ruky a umačkat k smrti, aby už prostě nebyl a tys mohl klidně žít dál. Jenže ten flíček plný události se ti vždy jen vysměje a přichytí se svými ostrými drápky na samé dno......a jak jde čas dál, nemáš na dně 1 či 2 flíčky, ale celou hustou bílou kaši, která sem tam nějaký ten flíček upustí, ten vyplave trochu výš a spustí se stereo. Takový malý přehrávač, který ten flíček v sobě má. Udělá to prostě jen cvak........

........tvá mysl jde večer po chodníku do obchodu si koupit čerstvou večeři, protože má hlad. Jde svým obvyklým jemně našlapujícím krokem a myslí na 2 věci. Na večeři a na tvé dítě, které skončilo před pár lety v nemocnici jen kvůli tomu, že si na něj nedával dobrá pozor. Dveře obchodu se otevřou, ty před nimi stojíš a díváš se nepřítomně před sebe. Ale brzdíš tak provoz. Spousta lidí chce ven, spousta dovnitř. Křičí na tebe, hulákají........

........najednou stereo skončí, ozve se znovu to známé cvaknutí a vysmátý flíček se vrátí do té husté bílé kaše. Ty se otočíš, slyšíš hluk, vidíš lidi s otrávenými obličeji. Trochu se zastydíš a vejdeš do obchodu........

........myslíš sice už jen na večeři a taky že vstaneš a jdeš do lednice, ale....najednou už nemáš na nic náladu  a třeba pěkný den strávený s tvým dítětem na pouti se promění v den, který chceš, aby co nejrychleji skončil.........