Jde to Dobré Wow!

Dny na konečné

Literatura > Poezie

Dny zapadnou do roka
jak pětka do fontány,
jsou horkem zlomené,
(maj' větrem zmodralé ruce),
jejich ulpívající dálky
mi potom osychají na kůži.


Probírám se slepými večery,
jejichž světla byla rozleptána
slunečními kyselinami,
(vykvasily do hnědi
tak horké,
že oči se chvěly
ve zmírněném tepu).

Křídová cesta vychází z temnoty,
stoupá kolmo vzhůru
a pozorně sleduje,
jak nejlépe se rozprostřít,
aby překryla čmouhy
po malování.

Vymýšlí bez ustání nové dary
rozdrobuje se
na jednoduché,
málo,
nic...

Pro přidání komentáře se přihlaste.
  • Harr Autor
    Harr
  • 0 bodů
  • 0 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 08. října 2008, 17:34
  • 1128 zobrazení
  • 0 oblíbené