Sním o životě PO a o životě PŘED tím,
zda někdy měl jsem, či budu míti,
aspoň kousek štěstí.
.................
Žil už dávno, již v prvním zvuku,
jako verš co tvoří každou sloku.
....................
Co když v žádném PPŘED jsem nebyl?
A když to tak vemu,
kdy to vlastně bylo?
Když jsem si to uvědomil?
Porozumím tomu všemu?
.....................
Jeho podstata již byla
V mysli muže a ženy, dlouho skryta.
.......................
Vnímat světlo, pachy, teplo,
to je jednoduché, ale -řekněte- to.
Až když jazyk a zvuk ovládnu,
tak skutečně žít nastanu?
...........................
Narozen byl ihned v lůně břichu?
Nebo až, když prvně křikl?
..............................
K čemu je to,
stanovovat mnohé hranice.
vždyť tu stojím s krví vřelou,
jako varná konvice,
která, až tu zapíská,
dá sbohem Zemi,a lehce odlítá.
..............................
Do astrálních říší tiše,
vypaří se všechny duše.
..............................
A na otázky o smrti a o životu,
odpověď až najdu,
nikoli v krvi či snad v potu,
nikoli v hlavách lámů,
ani v celém světu,
ale vně tělo,
...
tam vše najdu.