
Rozostří se vždycky stesky
a slunce obdaruje
tu cestu stokrát proplakanou
Abych do krajin potom až minulých
položila stín svůj
A tys mohl jíti stranou
Pole tvá úrodná
ta vzácná černozem
spěchá se jiným vzdávat
Mně kameny po cestách
do ohrad dočasných
vybírat patřilo odedávna
Autor