Jde to Dobré Wow!

Obsah krabice

Literatura > Povídka
Ta Entita žila v uzavřeném prostoru plném neproniknutelné tmy. V mikrokosmu krychlového tvaru, těsném tak, že svému jedinému obyvateli neumožňoval ani poškrábat se na patě, natož narovnat svůj skrčený hřbet a protáhnout rozbolavělá záda.

Ta Entita žila v uzavřeném prostoru plném neproniknutelné tmy. V mikrokosmu krychlového tvaru, těsném tak, že svému jedinému obyvateli neumožňoval ani poškrábat se na patě, natož narovnat svůj skrčený hřbet a protáhnout rozbolavělá záda. Ačkoliv inteligenční kvocient entity byl skutečně vysoký – zhruba desetkrát převyšoval průměrnou hodnotu lidského – entitě se nedostávalo příležitostí, jak tuto svou inteligenci projevit.

Její život byl z našeho pohledu vskutku fádní. Skládal se všehovšudy ze tří činností: Ze spánku, jídla a defekace. Jídlo přicházelo z vně mikrokosmu, společně se záblesky oslepující bílé záře. Po velmi malých dávkách, nutno podotknout. Zato ovšem dost frekventovaně. Zhruba každých tisíc osm set nádechů ( entita měřila čas v mikrokosmu na nádechy ), ovšem občas se vyskytla i šťastná období, kdy měla potravy opravdu hojnost a mohla se krmit v jednom kuse po celé desetitisíce nádechů. Jídlo mělo podobu řídké kaše slané chuti. Prýštilo z různě velkých a různě tvarovaných cecků, které bylo potřeba určitou dobu sát a olizovat, než se uvolily k uvolnění té trochy drahocenné emulze, držící entitu při životě.

Entita často uvažovala o svém údělu. Proč je její vesmír zrovna takový, jaký je? Proč má zrovna krychlový tvar? Proč není třeba kulatý? Proč v něm žije jen ona sama a nikdo jiný? Modlila se ke stvořiteli, jenž ji sytil řídkou kaší a budil ze spánku ledovou sprchou. Většinu svého času trávila vzpomínáním na svůj minulý život. Ten se odehrával ve zcela jiném vesmíru. Ve vesmíru tak podivném a zbytečně komplikovaném, že se entita při vzpomínání na něj zachvívala hrůzou. Byl to vesmír zalitý bílým světlem a plný předmětů nepopsatelných barev a tvarů. A hlavně byl nesrovnatelněkrát větší než ten, jenž nyní obývala.

Vzpomínáním na minulý život trávila entita okamžiky, kdy zrovna nespala, nejedla, nebo nedefekovala. Vzpomínání bolelo, protože výjevy z minulého života uchycené v hlubinách paměti, dávaly prostor vtíravým a takřka hříšným myšlenkám. „Pokud jsem žila v jiném vesmíru, muselo se přihodit něco, co způsobilo, že jsem teď tady. Co když se to něco stane znovu? Co když se jednou opět vrátím do světa toho chaosu?“ To nechtěla připustit. Bála se. Tady, ve svém krychlovém světě byla dokonale spokojená. Nechybělo jí nic. Myšlenky na možný přechod do jiného vesmíru bylo nutné zahnat silným úderem hlavy o některou ze šesti stěn mikrokosmu. Po jednom z takových silných úderů, praskla entitě lebka a entita zemřela. Náhle a nečekaně. Sama. Ve tmě.

 

 

Kdo byla entita? Nyní nadešel čas pohlédnout na kubický vesmír z jiné strany než z vnitřní.

Vzpomínky na barevný vesmír plný světla nebyly vzpomínky na minulý život. Byly to vzpomínky na dětství. Vzpomínky na biogenetickou laboratoř továrny Ero-Clon, na místo, v němž v umělých dělohách vznikali geneticky upravení sexuální otroci. Entita se zrodila jako nepovedený, deformovaný zmetek, klon té nejhorší kategorie. Měl příliš velkou hlavu a nebezpečně vysokou inteligenci, která by v případě sexuálního klona byla jen na obtíž. Nikdo by za něj nedal ani pět se kreditů, proto byl ještě v ranném věku zavařen a zapečetěn do orosimulačnímo zařízení velikosti automatické pračky, kterou si zakoupil majitel jednoho levného předměstského pajzlu. Pan Bermann.

Fantasticky reálné zážitky, hlásalo logo nad kruhovým otvorem, do kterého opilí štamgasti zasunovali své ztopořené, páchnoucí údy, aby za peníze ukojili to, čeho se jim v jejich staromládeneckých domácnostech nedostávalo.

Kouřící bedna, jak majitel zařízení z žertu nazýval, fungovala bezvadně celé roky a vydělala panu Bermannovi pořádný balík kreditů. Ani nebyl moc naštvaný, když se po jednom z těch hlasitých úderů, které se z ní čas od času ze záhadných důvodů ozvaly, odporoučela do věčných lovišť všech domácích spotřebičů. V té době to už byl jen oslizlý, přebytečný krám, jenž v hospodě zabíral místo. Bermann odpojil přívod vody a odtokovou hadici, naložil orosimulátor do auta a odvezl do sběrného dvora.

Šestistranný mikrokosmos a jeho jediný mrtvý obyvatel skončili svojí existenční pouť v hydraulickém lisu na železný šrot. Ani jeden z techniků, kteří lis obsluhovali se nepozastavil nad tím, když z útrob deformujícího se spotřebiče, vytryskl proud krve. Byli zvyklí.

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Mr.Ch.
kvalita komentáře: 0 Mr.Ch. 15. ledna 2009, 17:32
:smk:
bashelamba
kvalita komentáře: 0 bashelamba 08. listopadu 2007, 17:21
tak ten konec udělej ještě syrovější, neboj se toho : ) ať je to třeba i nechutný - to bude dobrej kontrast s těma.. hmm.. "čistejma" myšlenkama tý.. entity. hm. a tak : )
nápad supr.. pobavilo :)
ultrainferna
kvalita komentáře: 0 ultrainferna 08. listopadu 2007, 16:00
filipha: ehm...už raději mlčím :che:
...ale jestli jsou nějaké dotazy...pak odpovím na vše :jo: :kuk:
ultrainferna
kvalita komentáře: 0 ultrainferna 08. listopadu 2007, 15:59
Zvrhlik: Díky za kritiku, zvrhlíku :o) Jisté měrkovitosti se tady asi ubránit nedalo, ten konec jí ( alespoň podle mě ) tak trochu vyžadoval - ten náhlý syrový obrat do nechutné reality :o/
Zvrhlik
kvalita komentáře: 0 Zvrhlik 08. listopadu 2007, 15:18
Začátek uchvatný, ale konec to docela zazdil (nemyslím pointu, ale spíš její zpracování). Ještě trochu ubrat "měrkovitost" v závěru a bude to ono. (Občas jsou lepší jen náznaky než sdělení natvrdo (imho)).
filipha
kvalita komentáře: 0 filipha 08. listopadu 2007, 15:06
ultrainferna: som nic nehovorila o tom co mas v hlave alebo s cim sa chces stotoznovat :sry: sam si to dostal, tam kde si nechcel :che: ale akoze super citanie...napad a nerob si nic z nicoho :kuk:
ultrainferna
kvalita komentáře: 0 ultrainferna 08. listopadu 2007, 15:00
filipha: ehm...snad si nemyslíš, že se se svým díly nějak ztotožňuji? :D
filipha
kvalita komentáře: 0 filipha 08. listopadu 2007, 14:51
toto uz nie je iba chlipnost....ale nechajme to :che:
ultrainferna
kvalita komentáře: 0 ultrainferna 08. listopadu 2007, 14:04
filipha: děkuji :D ...ehm...čeho konkrétně bych tam měl mít vela? :D Té mé chlípnosti? :D
filipha
kvalita komentáře: 0 filipha 08. listopadu 2007, 13:58
A sakra...:wau: :bueh: :ufo:
Ty toho mas v hlave nejako vela...:jo:
  • ultrainferna Autor
    ultrainferna
  • 0 bodů
  • 10 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 08. listopadu 2007, 13:29
  • 1550 zobrazení
  • 1 oblíbené