když...

Literatura > Poezie

když budoucnost je pouhou fatamorgánou
když miulost je za zamčenou bránou
když pocit mám že není kam se hnout
nejde se vzbudit, nejde ani usnout
když už směs myšlenek rozum mi vypíná
slzy pak stékají po lahvi od vína
když do tmy šklebí se noční svět
někdy mám chuť všemu uletět
na křídlech z tekutin = na křídlech lhářů
na křídlech dávno prošlejch kalendářů
na křídlech co tě zanesou níž, než výš
koukáš a posloucháš, nevidíš, neslyšíš
na křídlech co zlomí se s každym ránem
jak rád bys byl, ale nejsi svým pánem...