Realita

Cogito, ergo sum

Tak na toto téma je přehršle teorií - už jiní borci přišli s tím, že být znamená býti vnímán, že je vlastně tolik světů, kolik aktérů, kteří je vnímají a tak dokládají jejich existenci. Že existuje jen to, co vnímáš, a tak dále... Jasně, že hmota je limitující, ale zas to ber tak, že co jedinec (a beru teď vše živé, nejen lidi) je součástí jednoho komplexu, v rámci toho jsou také neoodělitelné póly "dobra" a "zla", jež jsou provázané a jsou v každé jednotce (člověk) více či méně v rovnováze. Ale nemyslím si, že neexistuje existence bez hmoty (nejsem totiž ateistou) - ale když člověk prd ví, jsou tyhle úvahy fakt těžký,

přesto jsem rád, žes to sem zakomponoval :-)) D.

helemese, tady nejsou šici pražáci, jo? hehe : )

bashelamba: jj, máš pravdu,,,není snadné se vyjadřovat ohledně takovýchto věcí :o) Pravděpodobnost našeho setkání není zase tak malá, jak by se mohl zdát :o) Já jsem taky z Liberecka

eeek. hele, jestli se někdy někde potkáme, tak si na todle téma klidně můžem popovídat, ale psát o tom, to nejni vono vůbec, čéku to neleze přes prsty : )

bashelamba: jj...ta barva - lidské vnímání je totiž subjektivní - co člověk, to vočiska
Co se existence bez hmoty týká - nevím, nevím - museli bychom definovat hmotu asi :o) Já osobně bych řekl, že hmota je předpokladem pro existenci.

já věřím na existenci bez hmnoty : )
a od té doby, co jsme brali ve fyzice všechny ty věci okolo světla a barev a tak, tak nevěřím na to, že ta zelená, kterou vidím já, je stejná jako zelená, kteru vidí všichni ostatní! ta moje zelená je o moc zelenější!
realita neexistuje. páč "realitu" vnímáš jako něco, co nějak prostě je a jinak to prostě už bejt nemůže, co maj všichni stejný a co je surově střídmý. a to nejde : )