Noc je plná sazí
seškrábaných
z roštů pekla
které zhasly,
jak doutnavka
v rádiu
po prababičce.
Noc je azbest,
harpunová
mikrovlákna,
bez zpětného rázu,
zasunutá
pod nehet.
Noc jsou zrnka kávy,
nepražená,
přece černá,
jak zlo v oku
hrobaříka.
Noc ví, proč v ní se šeptá
a odsuzuje ráno,
vlastní den si vyluhuje
světlem
luceren.