Jde to Dobré Wow!

a dalkší o lásce :))

Literatura > Poezie

Sluneční svit do mísnosti vniká
a skrze okno proudí vzduch
plamínek pod hrncem - neklidně se zmítá
a do bublajícího ticha bzučí pár much

 

Nozdry se roztáhly a oči zazáří
tak jako sirka, kterou si škrtla
vůně ta mámivá na smysli mé doráží
a já jsem pohlcen do snové krajiny světla

 

S každým soustem, jenž utkví mi na jazyku
cítím chuť času, kdy dýchali jsme stejný vzduch
S každým soustem, jenž polknu a bez povyku
nechám projíždět tělem svým mrazivý vzruch
vidím tvou siluetu tvořenou z páry
slyším tvůj hlas ve varu vody
Má lásko snová, má ženo svíčková
ty co prošla si žaludkem mým.
užírám, chutnám a jím
vše co si dala mi
a vše co sním.

Pro přidání komentáře se přihlaste.
Nezn.uživatel
kvalita komentáře: 0 Nezn.uživatel 06. června 2007, 08:59
:hi: :tlesk:
  • KomAr Autor
    KomAr
  • 0 bodů
  • 1 komentářů
  • 0 hodnocení
  • 21. května 2007, 22:21
  • 1676 zobrazení
  • 0 oblíbené