Černočerná Tma - Literatura - Great.escape

kvalita komentáře: 0 Great.escape • 15. května 2007, 07:24

Ten film sám o sobě by nebyl až tak špatnej. Ale takhle, ačkoliv je rozmáchlaeší, dražší, delší a komplikovanější (a taky líp obsazenej), pořád se jenom krčí ve stínu Černočerný Tmy. Je tam vývoj těch přeživších postav, a na konci to degraduje celou ČT, protože vlastně byla zbytečná (čistě z hlediska těch postav, kterým sme celoiu dobu fandili, aby se dostaly z tý planety)..Ale jak říkám - doufám, že trojka bude a těším se na ni.

kvalita komentáře: 0 tuc0 • 14. května 2007, 22:29

jojo... jen když si na Battlefield Earth vzpomenu tak mě bolí hlava

jinak ale i Chronicles of Riddick byla příšerná sračka

kvalita komentáře: 0 Great.escape • 14. května 2007, 21:10

tuc0: Víš, na jak špatnej film si hodil recenzi?

zrovna tendle film se krátce zkritizovat prostě nedá. ;) doporučuju k shlédnutí, časem sem taky hodím recenzi..

kvalita komentáře: 0 tuc0 • 14. května 2007, 17:48

TomStall asi nezná Jabootu´s Bad Movie Dimension... tam je každá recenze stostránkovej román

např. http://www.jabootu.com/be.htm

kvalita komentáře: 0 Great.escape • 13. května 2007, 22:32

Snažím se o rozbor, vypsat plusy a mínusy...
na csfd přispívám krátkejma komentama. Jelti se ti nelíbí délka texu, koukni na www.moviezone.cz
z toho se ti protočej panenky..

kvalita komentáře: 0 TomStall • 13. května 2007, 21:39

Píšeš recenze moc dlouhý, umění neni v tom to co nejvíc natáhnout - každej toho může nakecat mraky o filmu co má rád. Umění je stáhnout to do pár KRÁTKEJCH odstavců..

kvalita komentáře: 0 Great.escape • 13. května 2007, 02:05

Ehm... Ten čas, kdy sem to poslal?? Bože..

Nejlepší filmová postava všech dob a miliardy digitálních obludek v akčním sci-fi béčku za 23 milionů dolarů V co všechno se může zvrtnout zcela normální cesta napříč vesmírem, se přesvědčila skupina pasažérů lodi, která se, po střetu s meteorickým rejem, zřítila na opuštěné písečné planetě. Arab Ihmam a jeho tři synové, kteří putovali do nové Mekky, manželé Shaazza a Zeek, všetečný prcek Jack, hlavní pilot Carolyn, která doufá, že nikdo nepřijde na to, že je všechny chtěla odhodit, jako přebytečnou zátěž a zachránit si tak svůj vlastní krk, dále lovec odměn William J. Johns a především jeho odměna - Několikanásobný vrah a vězeň na útěku Richard B. Riddick. Největší zkurvysyn, zmetek, badass mothafucka a cool cápek, jaký se kdy proháněl po filmových plátnech. V důsledku nehody se mu podaří utéct a zbytek přeživších se proto rozdělí na dvě skupiny, z nichž ta první hlídá vrak lodi i se zásobami a druhá se snaží najít něco, co by jim pomohlo v odletu. Všeobecná skepse zavládne v okamžiku, kdy najdou jakousi základnu, která byla zcela evidentně obývána lidmi, po kterých nezůstalo zhola nic, až na pár fotek a zlověstně vyhlížející planetární model. Když je za velmi podivných okolností zabit Zeek (aniž by se našlo jeho tělo) a následně chycen Riddick, který byl přistižen při potutelném šklebení se nad dírou, ve které Zeek zmizel, začne mezi zbylými přeživšími panovat značný neklid. Když se ukáže, že ve všem mají prsty krvelačné létající obludy, které vyletají za tmy, začne se šířit panika a ti, kteří měli tu smůlu, že přežili, se začnou snažit spolupracovat a zároveň na sebe vytahova všechna možná svinstva. A když si scénárista usmyslí, že nastane totální zatmění (a s ním nastoupí černočerná tma, kdy zrůdy mají pré), začne boj o přežití. Černočerná Tma není žádný velký Hollywoodský trhák. Je to třetí film spíše průměrného režiséra Davida Twohyho, který si natočil svoji pohádku za skomných 23 milionů dolarů. Přesto film zcela bez mrknutí oka strčí do kapsy trojnásobně dražší produkce. Nabízí při tom na první pohled zcela standartní vyvražďovačku s trochou těch digitálních (ne)stvůr. Twohy je totiž buď génius, nebo neuvěřitelný klikař (k čemuž se přikláním spíše, vzhledem k jeho filmografii, a především vzhledem k pokračování Černočerné tmy, k filmu Riddick: Kronika temna, který měl, navzdory rozpočtu 105 milionů dolarů, stejně daleko k rozmáchlé sci-fi fantasy, jako k pohádce o tom, kterak Honza válením se na peci ke království přišel). Ať už je však pravda kdekoliv, jeho první "Riddickárna" je až nečekaně kvalitním filmem, který, jak jsem byl pravil, obstojí i v konkurenci velkých "Áčkových" projektů, tím spíše nenalézá soupeře v "Béčkových" vodách. Postavy, které jsou nám servírovany, nejsou jen pouhým žrádlem. Každá z nich má svoji minulost, a svoje tajemství. Žádná z postav není vedlejší (nebo spíše žádná není hlavní) a každá z nich je svým způsobem svině (když nad tím tak přemýšlím, čestnou vyjímkou je Shaazza). Když se spolu snaží spolupracovat, cítíte, že to dělají proto, že musí, a ne že by to byli od přírody společenské typy a dělalo jim to radost. Všichni se během filmu projeví jako sobci a zmetek Riddick mezi nimi nakonec působí, jako zdaleka nejkladnější postava, protože se nic z toho nesnaží maskovat a navíc je prostě drsnej, jak šmirglpapír a lesknou se mu duhovky. Děj samotný ve své prostotě nemá prakticky hluché místo, neustále se sune dopředu, nezdržuje se žádným vysvětlováním, vše vyplývá z kontextu, nebo okamžitého dění na plátně. Jedná se však o akční sci-fi, takže otázkou zůstává, jak si tvůrci pohráli s efekty. A tady teprve zůstává rozum stát. Nedávno běžel na ČT1 film Resident evil. Stál o deset milionů více, než Černočerná Tma, bylo v něm JEDNO JEDINÉ digitální monstrum a nedalo se na něj koukat. V Černočerné Tmě jsou monster tisíce, a jsou vytrikovány naprosto dokonale. Sedí v prostoru, jejich textury působí reálně, pohyb je plynulý a v rámci možností reálný. Twohy si nějakým způsobem dokázal ohlídat peníze (film se pravděpodobně natáčel skoro celý ve studiu se zeleným pozadím, ale nedokážu to říct s určitostí, protože to prostě nevím a poznat to není). Věděl, kde si jak pomoci (problém dvou sluncí vyřešil naprsto jednoduše pomocí efektu a barevného filtru, a ačkoliv víte, jak jednoduché to bylo, čumíte na to, protože to prostě vypadá skvěle a fakt, že víte, jak to udělal a že vy to nejspíš dokážete taky, tomu ještě dodává na kouzlu). Když už hrozí, že by efekty utrpěli, předhazuje nám pak Twohy záběry z Riddickova pohledu, tedy něco na způsob vydoce kontrastní termovize v červeném spektru - a zase mu to vychází. Ví, jak dávkovat jednotlivé ingredience, ví kdy přitlačit na pilu a kdy naopak ubrat, a když k tomu přidáme ještě brilanntí hru se světlem (scény, kdy Riddick doslova zmízí ve tmě, nebo kdy francouz plivne do zdánlivě prázdného prostoru hořící alkohol, jsou naprosto brilantí) a hudbu Graeme Revella, konkrétně hlavní hudební motiv (jeden z nejlepších a bohužel také jeden z jenevyužitějších, jaké jsem měl možnost slyšet), dostanete filmařské dílo, které nemá daleko ke genialitě a zcela zaslouženě se stalo do určité míry kultovní. Je škoda, že Kronika Temna zabila chuť, která zůstává ještě dlouho po skončení Černočerné Tmy, její konec (rozuměj - té Kroniky) však dává tušit, že jestli se někdy Riddick vrátí i po třetí, bude to hustý. Hodně hustý.