Balada o Mirce a Sólu.
Žila v lese pod horama
opuštěná sirka,
byla prý to stará panna,
říkali jí Mirka.
V městě blízko hranice,
přišlo na svět škrtátko.
Jménem Sólo Sušice,
pokřtili to děťátko.
Sólo rostlo jako z vody,
ten čas rychle utíká,
chodí samo do hospody,
chce pivo, néé dudlíka.
Jednoho dne Sólo z nouze,
vyrazilo do dálky,
v městě totiž zbyly pouze,
vyškrtané zápalky.
A jak si tak vyšlapuje,
potká v lukách pěknou Mirku,
hned se do ní zamiluje,
chtěl by poznat tuhle sirku.
Vy se ptáte, co dál bylo?
Co se stalo na lukách?
Sólo Mirku znásilnilo,
zbyl po ní jen sirný pach.
Ach jo! Zas nebudu kouřit.
Mirka byla poslední.