jxr: V galeriích pochopitelně fungují jinak, asi lépe.. jdou tam skládat příběhy, jako výpověď. Jsou sběratelé vyloženě, u kterých občas můj obraz visí, ale časem končí v depozitáři. Ale jsou lidé co si vyberou a visí jim to doma. Lékař co vede metabolickou jednotku, člověk co se živí hudbou, paní co dělá daňová přiznání.. například, pán přes programování. Atd atd. Vyberou si obvykle co je jim blízké, osobní příběhy možná, které z většiny neznám. Také jsem si všimla, že jeden vidí v konkrétní věci utrpení a druhý klid. Já se těm interpretacím různým nebráním, naopak mi to přijde zajímavé. Ale měla jsem tu třeba pána, co moc chtěl nahaté dítě na jednom plátně, ale nakonec si vybral oblečené děti na papírech - protože se bál, že si o něm návštěvy budou myslet, že je pedofil. :)