Ant: Jistě, že jde zachytit podobu z paměti, třeba ne v dokonalém realistickém podání do nejmenších detailů, ale jde to. Ale musíš dotyčného znát velice dobře, nedovedu si to představit bez vícenásobného portrétování. Lidská tvář je téměř nevyčerpatelná suma podob, i v ten nejkratší okamžik se skládá z podoby která byla a možná i z té, která bude. A tak
fotografie nezřídka v záznamu podoby člověka zcela selže: všichni to známe: "to nejsem já," pak říkáme. I proto je tak těžké vystihnout člověka na základě jednoho nebo několika málo vyobrazení. A přece si myslím, že se tomu dá přiblížit, že se dá trochu integrovat mezi těmi podobami, že je možné si nastudovat všechny zaznamenatelné charakteristické rysy v těch několika málo zpodobněních a pak docela důvěryhodně s tou podobou pracovat mimo nějaké to "bezpečí" podkladového obrázu. Napřed je ale důležité nějak vstřebat tu esenci té konkrétní podoby a propojit ji s nějakou zkušeností z kreslení živých lidí. A to je skutečně velmi těžké.
