Přestože obě reakce považuji za dobré, rád bych se nad nimi zamyslel hlouběji a chápu, že nikdo se nemůže vždy nad vším zamýšlet hlouběji, takže sám často říkám nepřesné věci.
Tyet: Dělení na výjimečný a nevýjimečný není jediné možné dělení v tomto případě. Někdo by pomalované židle mohl dělit na nadprůměrně kvalitní a podprůměrně kvalitní, přičemž sebou pomalovanou židli by mohl řadit do nadprůměrné kvality a tady už označení cvok není tak jednoznačné. Takže si za skromnost uznání zasloužíš, pokud jsi myslela vážně, že takových židlí jsou "asi tisíce",
. (Jinak židli, o které jsem psal já, tak pomaloval někdo jiný. Takže bych ji teoreticky mohl zařadit do nadprůměrné kvality a tím chválit autora, aniž bych tím ztrácel skromnost.)
Emi: Z tvé reakce mám pocit, že slovo výjimečný chápeš podobně jako slovo jedinečný. Ale "výjimečný" je od slova "výjimka", resp. značí výjimku z pravidla a podle mě tedy odkazuje spíše na originalitu, která je vzácnější než jedinečnost. Pro mě je jedinečné v podstatě vše na naší úrovni velikosti, protože stačí nekonečně malý rozdíl oproti absolutní kopii, aby se podle mě o něčem dalo říct, že je to jedinečné alespoň trochu. Třeba každý člověk je jedinečný už třeba tím, že nikdo nemá úplně stejnou DNA, přestože ji máme v mnohém podobnou, takže oproti jiným lidem není moc originální či výjimečná, ale je jedinečná.
