hloupy_ivan: Já se přiznám, že ta emancipace hrála velkou roli. A není to jen kuli tématu samotné knížky. (Autorka a její postavy v příběhu řeší právě otázky ženské role v různých druzích společnosti.) Bylo to pro mne samotného (a stále je) důležité téma.
Řešil jsem také tu tenkou hranici mezi tím, udržet tu ženu krásnou, ale ponechat jí osobnost a... i tu cudnost. Protože taková ta postava je. Zároveň se v ději vyrovnává s různými křivdami a snaží se znovu najít svoje místo v sociální skupině, která se kolem ní rychle mění. Její zkušenosti, zprvu cenné, náhle pozbývají užití. I tohle jsem tam chtěl zachytit. Pásky, čutora s vodou. Listy papíru a nějaké pero. Tyhle atributy mají říct, že si hrdinka dovede sama poradit, že je vybavená a že není hloupá.
Ohledně secesní estetiky. Je to určitě záměrné. I když tam ta hloubka je, chtěl jsem to proti jiným svým obrázkům udělat plošnější. Více symbolické. Čitelnější. V listech a ve vlasech se ozývá ornamentální manýra. Přes to všechno, co jsem už napsal, byl cíl dodržet
kánon ideálu. Ale také jsem hodně myslel na Rafaelity. Na těch jejich obrazech a tématech něco je.
Já myslím, že to nakonec působí trochu obyčejneji, než jsem plánoval, ale moc mě těší, čeho všeho sis všiml. A ještě jsi v tom našel svoje další významy a souvislosti - třeba s Preislerovou Pohádkou. Tu já neznám.
Do příště bych chtěl tuhle polohu víc rozvinout.
děkuju
