.
.
.
Tatínek za dveřmi náhodou zaslechne synkovu modlitbu před spaním:
Po obvyklém "Andělíčku můj strážníčku …" se chlapec loučí: "…dobrou noc, maminko, dobrou noc tatínku, dobrou noc, babičko, sbohem, dědečku …"
Děda je do týdne po smrti.
Otec večer opět naslouchá za dveřmi synkova pokojíčku:
"…dobrou noc, maminko, dobrou noc, tatínku, sbohem, babičko…"
Babička je za pár dní na pravdě boží.
Otec, už značně zneklidněn, další večer naslouchá synkově modlitbě:
"…dobrou noc, maminko, sbohem, tatínku…"
Otec má jasno. Na nic nečeká, je třeba si ještě rychle užít. Ráno vybere všechny úspory a vyrazí. Herny, chlast, děvky …
Po čtrnácti dnech mu dojdou peníze, tak se jako spráskaný pes potácí domů.
Ve dveřích čeká manželka:
"Ty prase vožralý! Co jsi to za člověka? Všechno jsi prochlastal, s děvkama se taháš! Přitom umřel soused a tys mu ani na pohřbu nebyl!"
.
.
.
.
.
.