Při práci na Sorcererovi jsem si (kvůli inspiraci) začal pročítat nějaké staré okultní knihy a spisy. Celkem mě to začalo bavit a studoval jsem jak renesanční grimoáry, tak i nové knihy pojednávající o podobné problematice. Postupem času jsem z toho bral inspiraci i do jiných projektů. Takhle věc je inspirovaná článkem z knihy Experimentální démonologie (1926) kde se autor zabývá kontaktem s démony pomocí nazírání do černého zrcadla. Dnes už víme, že tyto praktiky vyvolávají dost divný stavy a silný autohalucinace, což pravděpodobně vedlo ke vzniku mnoha
legend o monstrech za zrcadly. Ale abych byl fér, Durr (autor knihy) možnost halucinací nepopíral a snažil se různě zjistit, kdy to haldy jsou a kdy už ne. Každopádně jsem zkusil jeho pokusy rekonstruovat a na jejich základě začít tvořit krátkou sérii, která je buď přímo studiemi halucinací, nebo je jimi volně inspirována.