la-Sicka:
Já ti ještě napíšu sem, ale kdyby tě to moc bavilo, už to asi zatáhneme do osobních zpráv.
1) Nevíš, co je abstraktní
umění neberu jako odpověď. Jasně že není podstatné, co si myslím. Umělecké dílo je
znak, který si interpret vykládá jak chce. Při četbě knihy taky nemusíš znát autora, ani jeho intence. Už mnohokrát proběhly experiment, kdy byl autorský zá,ěr úplně odstraněn, nebo úplně změněn, aby divák nebyl vůbec konfrontován se záměrem.
Gro automatické kresby je tedy jak říkáš najít si v ní něco. Odhlédnu od svých děl, která v sobě mají přece jen kus záměrnosti a třeba název jim dodává konkrétních podob.
- Některé abstraktní
umění stojí na automatismu - např. cákání barev na
plátno, souhlas, jde o l'art pour l'art, stejně jako Duchampova Fontána a jiné. Jenže teď hodnotíš záměr. Pokud by Pollock řekl, že jeho cákance vyjadřují přesně jeho pocity při např. sledování přírodní scenérie, hned by se to muselo chápat jako podoba stylizace. Pokud ale
umění žije samo a je jedno, co si autor myslel, pak se neliší automatická
kresba od
abstrakce, protože jde taky o dílo, které může mít více výkladů.
I kdybys ale nehodnotila záměr přímo, stejně nevíš, jaký záměr měl autor skutečně. Představ si, že by u
abstrakce nebyl žádný popisek a vůbec neznala autora. Jak bys pak reagovala na takové dílo?
A abys mě nechápala špatně, já neobhajuju svoje díla, aby nebyla označená jako zbytečná. Jde mi o relevanci automatické kresby či podobných technik, pracujících s náhodou. Navíc si myslím, že nemáš pravdu. Ale to nevadí, protože ta debata je celkem dobrá, až na to tvoje neoprávněné školské poučivání:D Takže pokud máš zájem, budu se těšit na další koment.
2) Jasně, já se nemůžu odkazovat na
surrealismus, to je jak říkat, že v době středověku se při výhře nad soupeřem znásilňovaly jeho ženy, tak to teď udělám taky. Připouštím, že kontext je podstatný faktor. Problém je, že tvá námitka jde mimo. Já neobhajuju
surrealismus jako takový, ale to, že práce s podvědomím může být relevantní formou uměleckého vyjádření. A to se netýká jen surrealismu. Třeba práce pod vlivem omamných látek funguje na stejném principu a taky díky tomu mohou vzniknout jedinečné věci.
3) Samozřejmě že otočením nevznikne nové dílo. To si vůbec nemyslím. Nepochybně ale může vzniknout nový náhled na věc, stejně jako při otočení malby ve photoshopu, jak jsem říkal. Najednou v něm můžeš spatřit díky orientaci něco jiného, a to není jenom kvůli otočenému plátnu. Prostě testuješ třeba oči, můžeš mít asymetrické zrakové vnímání nebo můžeš mít jakkoliv rozdílný vjem při práci dvou hemisfér. A i kdyby ne, pak ti prostě mohou vyniknout jiné tvary. Nebudu tady argumentovat evoluční estetikou. (možná později:D)
4) Ekvivalence synonyma taky není dobrý příklad. Analogie se zdá fungovat, ale nefunguje. Synonymum je jiný referent ke stejnému výrazu, viz Fregova Jitřenka a Večernice, kdy jde o referenci ke stejnému objektu za pomoci různých slov. Kdyby to byla čistě automatická
kresba a výplach, pak by asi nebylo moc dobré vysypat velkou sérii, protože by byl výsledek čistě náhodný a pak by ta díla mohla být odkazem ke stejnému, tedy k technice udělat něco automaticky. Tady ale je záměr a ačkoliv o nemusíš v díle vidět a ačkoliv můžeš říci, že je dosti podobné všem v té sérii, tak v něm můžeš zaznamenávat ty záměrné prvky, které těžko vylezou jenom u čmárající ruky bez vedení.
Teď k té analogii, jak by tady fungovala? Co by byly ty jiné popisy stejné věci? Pokud bych otočil věc a nazval ji pak jinak, tak jistě, to nejde. To by bylo ontologicky velmi neúsporné. Popírat ale, že se na stole změní
světlo, když ho otočím, je nesmysl. Popírat, že otočením objektu v něm můžeš najít jiný účel (a že účely do světa vkládá člověk a nejsou neseny přímo objekty), je podle mě taky nesmysl. A to přesně se snažím podotknout.
Můj point ohledně komunikace je v tom, že si nerozumíme. Zkus třeba někdy předpokládat, že tvůj spoludiskutující není blbeček, který nic neví, ale že jste si třeba nevyjasnili koncepty. A tím zase nenarážím na sebe, nejde mi o to obhájit se, ale zjistit, co je tedy pravdou. Navíc tobě by mohlo být do budoucna prospěšné nejdřív vyjasnit půdu argumentů a pak až říkat, že je něco skutečně špatně. Ač mě moc baví, že máš načteno a že tvoje argumenty mají obsah, vadí mi tvoje úzkoprsost na poli interpretační vstřícnosti.