Poměřuji tak zrovna proporce jeho majestátního nosu, když v tom... frrrrnk... za kloboukem se mu usadí malinkatý modrý dráček, s pařátky jako čerstvě vylíhnuté kuře. Nakloní hlavu ke straně a kouká tak vteřinku dvě těma svýma vykulenýma, pomněnkovýma očima. Natáhnu se po tužce, že ho přikreslím, a on zas... frrrrnk... je fuč.
A Modroděj na to: "To nevadí. Ještě by si tak lidi mysleli, že jsem snad nějaký čaroděj, či co."
_____
k dubnovému tématu
Modrá na Projektu
Ilustrace