A tak jsem jela včera večer šalinou z práce domů. Chytala jsem myšlenky v odrazech, v sedadlech a začala si kreslit na
papír. Přisedl si neznámý člověk a poprosil o medvěda se zraněnou pravou zadní nohou. Říkají mu Zraněný medvěd a taky ještě jednou přezdívkou, ale tu si nepamatuju. V těch jeho jménech bylo dost zmatku i tak. Kulhá. Na pravou. V ruce knihu. Ptá se: "Kdy jsi byla naposledy v opeře?"
Jsou cesty, kterými uzavřeš kruh.
Jsou cesty, kterými uzavřeš trojúhelník.
Jsou cesty, kterými započneš čtverec.
V každém tahu cesta.
Zase se opakuješ.
Cesta. Cesta. Cesta. Cesta.