Až daleko od lidí jsem si uvědomil kdo jsem. Daleko od lidí mi začalo všechno docházet. Teď když sedím uprostřed pouště Yunan a vařím si mátový čaj začínám rozumět vlastnímu srdci. Čaj chutná sladce.
Vše za mnou bylo rozdrceno a lístky v mém čaji se rozvíjely. Oheň slabě plápolal a hřál a mírně narušoval rozhled na noční oblohu plnou hvězd. Raději jsem však oželel nádherný rozhled výměnou za trochu tepla.
Když už se o mě pokoušel spánek, najednou se přede mnou objevil kozoroh, takový jakého jsem vídal ve svých snech. Mírně nervózně přešlapoval a upřeným pohledem mě sledoval. Já se stejně upřeně díval na něj. Zůstali jsme takto asi dvě minuty než se kozoroho vydal směrem ke mě. Kopyta se mu nořila do písku, ale našlapoval ladně a nesl se vzpříma. Pomalu a rozvážně. Kráčel ke mě s očima stále zabořenýma do těch mých. Když přistoupil asi na délku mé ruky zastavil se a promluvil. "Právě teď mě poznáváš, jsem tvé já. Vzešel jsem z tvých tužeb, z tvého charakteru a z tvých citů. Střež mě protože jsem dobrý." S posledním slovem zmizel.
Ráno bylo teplé, oheň dohoříval a já vstával s úsměvem na tváři. Kolem mě jen holá pustina, písek a nebe. Vydal jsem se na cestu.
Vzpomínal jsem na noční zjevení a snažil se uspořádat mysl, vymlouval jsem si, že šlo o sen. Kozoroh byl skutečný. Už dávno jsem ho pojmenoval, říkal jsem mu Capricorn.
Až daleko od lidí jsem si uvědomil kdo jsem. Uvědomil jsem si to proto, protože tady jsem nic neměl. Neměl jsem zde nic a přitom vše. Měl jsem rád hudbu a tu jsem slýchal v nočním vánku v dunách a v hlasech ptáků na obloze, slyšel jsem ji v tichu. Měl jsem rád malování a nacházel jsem se v jednom velkém obrazu. Měl jsem rád
tanec, tančil jsem s pískem s každým krokem na své cestě. Tančil sem s nebem a s rotujícíma hvězdama. Měl jsem rád lidi. Měl jsem je zde ve své mysli. Nic jsem zde nevlastnil. Tady jsem neptařil nikomu a nikdo tady nepatřil mě. Byl jsem jen součástí pouště. Byl jsem zrnkem písku nebo součástí nebe nade mnou. Byl jsem část přírody, tak jako předtím ovšem s jinou duší. Když jsem byl všeho a všech zproštěn, uvědomil jsem si jaké hodnoty jsou opravdu důležité. Leckdo by se mnou teď nesouhlasil, ale nikdo z nich se nevydal do pouště Yunan.
