
Asi bych to měl i já uznat, i když napoprvé jsem nebyl nakloněn k douhlasu, Bílou velrybu jsem poprvé celou přečetli v 12 letech a od té doby několikrát, tak mi vadila živá barevnost, byv ovlivněn ryze černobílými ilustracemi R. Kenta (i ostatní ilustrátoři věršinou volí monochrom, hodící se k ponurosti atmosféry knihy), dále MD chybí "zakřivená čelit, vrásčité čelo a harpuny po celém boku zkroucené jako vývrtky", příznačné i přízračné atributy.. A velrybáři mi přišli jako panáčci z lega. Ale viděno opakovaně s chladnou hlavou si říkám, je to dobrý. :)