cyklus V. 2.část

super serie, ciste, svetelne a kompozicne krasa, tezke tema dobre zpracovane. Kez by takhle fotili v tistenych mediich.

Je mi z toho smutno, ale ne takovým tím dobrým způsobem, jak má být smutno u dokumentu, který vyjadřuje podobné téma, ale tak nějak.... víc, to asi není dobrý. Ale jak to tak čtu, ostatní mají stajné pocity a naprosto nejvííííce souhlasím s Artguy: !!!

Ted už tomu rozumím naprosto,vytknul si přesně to,co i mě samotnou napadlo a zajímalo mě,jestli to i tak vyznívá pro ostatní.Chtěla jsem ,aby to ale bylo o ní,ne o našem vztahu ,ne o tom jak ji vnímám,ale o tom jak asi ona vnímá, taky mi to přijde takový zpatlaný dohromady,asi jsem si nedokázala úplně pomoct a asi je to špatně a působí to pak nekonzistetně ,jak pravil Lukas_87.Byla to první "větší" zkušenost s focením nečeho podobného,pokusím se si tvůj názor vzít k srdci.Díky moc .

EmaMelemaso: zdá se mi, že na těch fotkách je přesně to, co píšeš: "...moje babička,76letá se stařeckou demencí a podezřením na Alzheimera.Babička většinou celý den kouká na televizi...". Kromě tohe "MOJE". Ja věřím, že snad každý by dokázal podobně nafotit tuhle sérii, pro mě to je série s dost velkým odstupem, subjektivně tam ale necítím váš vztah. Takže bych si vybral jednu z cest. Fotit totálně z odstupem dokument, nebo fotit vnitřní vnímání celé situace. Zatím mi to přijde na půli cesty někde mezi,což mi nedává smysl. Mně. Osobně.

Artguy: věděla.Mě to srozumitelný úplně není...zkus to rozvést pokud možno.. víc se vcítit ? Nevím jak to tedy lépe vyfotit,mě spíš asi vyhovuje sirovější podání a je tam právě na můj vkus moc toho ema.

vedela, ze ji fotis? ja bych chtěl, aby jo. takhle mi prijde, ze je proste jen objekt fotky, chtel bych, aby ona byla fotkou, aby byla i fotografem, jestli to je srozumitelny teda.

jsi psycholog?Psychiatr?Moc úzkou paletu příkladů...já si s důchodci povídám docela často a přijde mi,že by se dali rozdělit na dvě skupiny,ti kteří se snaží mít z života ještě požitek a na ty kteří chtějí už jen dožít.Ta první skupina mě fascinuje,dá se s nimi mnohdy filozofovat a ráda se nechávám uchvátit jejich moudrostí a krásou.Ti druzí jsou většinou mrzutí a už jakoby nečekají,že by na ně mohl být někdo příjemný a tak jsou sami takoví automaticky nepříjemní.Je pravda,že ta osamělost je častá a projevuje se právě tím,že jsou rádi,když si povídají s cizím člověkem,sami ho osloví.Nevím...pravdou je,že sama se bojím už třicítky,se z toho podělám.

EmaMelemaso: šťastná to žena!
kolik je lidí, tolik je podob stáří a odcházení; stáří je asi vždycky svého druhu konec, alespoň takový, jaký má každé představení a může být hrozné i šťastné, stejně jako umírání. Mám ale dojem, že přeceňuješ úlohu člověka, jedince, jeho vůle, jakkoliv já sám bych ji nerad nedocenil. Možná máš moc úzkou paletu příkladů.

hloupy_ivan: Ivane,díky za komentář,souhlasím,akorát s tím rozvažováním..úkolem bylo nafotit min. 10 snímků,je pravda,že by se to dalo zúžit,ale těžko už se mi teď vnímá,co jo a co ne.K té demenci... vystihl si to,ale v případě mé babičky,když si vzpomenu jak byla hysterická,psychicky labilní a ubrečená,tak ji teď vidím častěji usměvavou,v pohodě,než naopak,je ráda,že se o ni někdo stará,raději si pustí televizi než ,aby si se mnou povídala.Takže nepůjdu ti s užíváním.Stárnutí je přirozené.Duševní choroby vnímáme možná hůře jak ty fyzické,ale v případě mé babičky si myslím,že si to už moc neuvědomuje,v opačném případě,jak si popsal,je to celkem průser,ale nemyslím si,že být starý znamená konec,je na každém jak se s tím vyrovná,co pro sebe udělá,konec mi přijde,když se z lidí na stará kolena stanou sebestřední bručouni,co si jen stěžují.

myslím, že málo přebíráš, že dost nerozvažuješ, co ještě je nosné, smysluplné, a co jenom rozptyluje. Jinak to ale z větší části jsou slušné fotky.
Znám to až moc dobře. Většina starců si svou demenci nijak neužívá, nejstrašnější jsou lucidní chvilky, jasné nebo skoro jasné okamžiky prozření a potom taky vracející se pohromy z minula, prožívané tady a teď, stálá nejistota kde jsem, samí neznámí lidé, otřesná samota i mezi nejbližšími: jdi mi, s užíváním!

-

mikimaus: Jak pro koho,možná spíš v naší zemi je tendence si to stáří neužívat a jen naříkat na bolavý klouby.Zajímaly by mě ty fotky.Já těch fotek moc nemám,tak jsem nahodila aspoň babičku i když vím,že podobný téma už bylo zpracovaný nesčetněkrát a že tady ty emo věcičky nejsou žádná senzace...

Lukas_87: jo,vnímám tvůj pohled,rozumím tomu až na to,že se ti to zdá nekonzistetní,patří k tomu ještě ta 1.část,tak nevím jestli si to viděl..pakliže jo,tak by mě zajímalo jak by se to dalo podle tebe vylepšit..co vůbec nefotit atd...právě o tom jsem byla docela přesvědčená,že by to mohlo působit uceleně.
A ne :-)

je to nekonzistentní, působí to voyeursky a zároveň pateticky, a to hnědý tónování je taky nahovno.

prvni serie se mi libila více-cela ta serie se mi zdala pozitivnejsi, zabavnejsi i lip odfocena...ja mam podobne fotky babicky jako tyhle, ale nikde sem je neukazal...stari je hrozna vec...

-

-

-

fákt jo ? Díky :-) .Jo,moje babička,76letá se stařeckou demencí a podezřením na Alzheimera.Babička většinou celý den kouká na televizi,díky které rozvíjí své až neuvěřitelně paranoidní představy,jí,spí a tak pořád dokola,nemá to vyznít tragicky,jde jen o zobrazení jejího světa,který se mi jeví možná bezstarostnější a pro ni veselejší než před lety ..

Emotivní jako prase! Asi bych se poskládala. Tvoje babička?