Mood: Mně zas přijde blbý, že Tě urazí takový komentář. Nevidím, co je v tom sebestředného, asi jsem samolibé hovado :))
Myšlenku při focení nestačí mít, je potřeba ji do obrazu vložit tak, aby ji mohl divák vnímat, jakkoliv je třeba velice subtilní, nebo lépe, aby si z ní mohl odnést tu svou ozvěnu té autorovy původní. Myšlenka (nebo třeba spíš pocit, nebo až dokonce "vegetativní" pohnutí) by neměla být banální. Já z téhle
fotografie bohužel vnímám jen vyčpělou poetiku, hadr na plotě je staré klišé a aby nemohlo být pochyb, tak je tam to mlhavé doztracena a ten podpis... Slušná fotka by měla pokud možno obstát bez názvu. Tenhle je z rodiny těch jednoslovných končících na -atá, -ná (zasněná, ztracená, zajatá...), které přikrášlují poetickým pozlátkem a měl by PROTI NIM BÝT ZÁKON ještě spíš, než proti korupci.
Je hrozně snadné si říct, že jsou všichni ostatní hloupí, nad sebou a svou prací se nezamyslet. S tímhle přístupem, s touhle měkkostí vůči sobě se v té tvorbě nikam nepohneš a pak proč tu být?
Tak pa..