janick: No protože stále upozorňuju na to, že i kdybych vložila bůh ví co, tobě se to stejně líbit nebude. Už podle toho které fotky boduješ, je prostě vidět, že se na svět díváš naprosto jinýma očima než já a máš rád úplně jiný styl.
Nic jiného než NELÍBÍ k tvým fotkám napsat nemůžu...nedokážu hodnotit něco, co ve mně absolutně nic nevyvolává. Takže se s tím budeš muset spokojit...
Problém s tvým humorem mám, protože mi dost vadí, že už byla některá z mých fotek díky tobě označena za odpad. Já uznávám, že to přeháním s úpravama, ale zase mnohem míň než dřív...jak už bylo řečeno taky několikrát, musím si tím projít sama, ale urážení, mínusy a házení do koše tomu fakt nepomůže. To si myslím pomáhá leda k tomu aby lidi s foťákem sekli. Mě k tomu ovšem nikdo nedonutí, jsem na to až příliš tvrdohlavá.
Měj si na to názor jaký chceš, ale fotím necelé dva roky....myslím, že každý fotograf si musel projít tou fází věčného zkoušení. Osobně by mě zajímalo jaké pokroky jsi dělal ty, po necelých dvou letech focení. Mně trvalo celkem dlouho, než jsem přišla na to jakým stylem ztvárnit svou představu, i když ještě ne vždy se jí to úplně přesně podobá. Můžu ti pro zasmání poslat některé mé začátky abys teprve viděl CO je to
kýč a NEPOVEDENÁ fotka. O fotografii jsem neměla ani páru....než jsem začala, nedržela jsem foťák v ruce ani pro focení do rodinnýho alba. Kde se stal ten zlom a čím mě
fotografie zaujala, to nevím, ale co můžu s klidem prohlásit je to, že pokrok jsem od té doby udělala dost velký. A já věřím, že jsem ještě neskončila.
