Téma | Rýmovat či nikoli-kdo nam na to odpovi

SATORIEM *5: http://satoriem.4fan.cz/v/5.mp4

asi tak:

suzanne.d: Ano, jistě. Nechtěla jsem znít, jakože volný verš odsuzuji - tak jsem to nemyslela. :) Měla jsem spíš namysli, že se pak obecně těžko posuzuje kvalita. Jinak s Vámi souhlasím.

Yone: myslím si, že pravidla, o kterých píšeš jsou fajn, vždyť jinak vzniká chaos... ale určitým porušením rytmu vznikne prostor pro vlastní fantazii, což si myslím také není k zahození :)

FASfoto: Omlouvám se za svůj špatný pravopis. Stydím se. Nicméně nemluvím jako spisovatel, ale jako čtenář. A nevím, odkud pramení ten názor, že lidé se španým pravopisem nemají právo říkat, co si myslí - nebo že je to, co říkají obsahem méně adekvátní.
Ale ano, opravdu - stydím se že píšu chyby a ve svém komentáři je opravím, aby nepobuřovaly další návštěvníky humanartu. :)

Yone: Možná by pro začátek stačilo pověnovat se alespoň trochu pravopisu - uvědomit si shodu přísudku s podmětem (básně by se našlY, myšlenky by oslovilY) a nebo to, že "R" je v češtine tvrdá souhláska, tudíž "zrYtmizovat"... teprve potom bych se odvážil řešit cos o poezii.

Našly by se básně, které by mne oslovily pro myšlenky samotné i bez rýmování. Od lidí, co přýšlí hluboce. Nebo od lidí, co jsou mi blízko svým způsobem myšlení. Nicméně v básni bez rýmu se těžko hodnotí kvality... báseň bez rýmu je jako dnešní doba. Bez pravidel. Kdo může říkat, co je dobré a co ne, když vše je dovoleno?
Ale zrytmizovat poezii do veršů, aby plynula a zněla, vychytat zvukomalbu a přidat něco ze sebe... to je umění.

Tento příspěvek byl 11.06.2014 v 18:45 upravován.

Nesnášim nerýmovaný básně jako nesnášim abstrakci.
Báseň má svou flow, báseň se rýmuje a to jí dělá svou.
Psát bez rýmů krásně, to můžu prózu na kavalci.
-Ale to není tak atraktivní pro tak krátkej myšlenkovej průjem.

Můj dojem z toho je, že báseň bez rýmu,
je jak vývar bez zeleniny. Hodně se tváří, dělá silná ramena a hraje na chuť.
Ale v puse je fádní, bezehry, to už radši jíst hlínu.
Naopak! Hledat ve hře kázeň!
Stavět tu větu, stavět verš a pointovat ten rým,
vynechat ho a napnout čtenáře a pak ho odstřelit do mraků,
spálit ho v dým!
To a jen to je pro mě báseň.

Thoumik: souhlasím a jsem za to ráda :)

báSnění mě baví, ale jsem takový rebel, baví mě rýmy porušovat ... jde o pocity a ty jsou nevyzpytatelné...

báseň bez rýmů je něco jako abstrakce v malířství, jde snadno, ale jen s talentem má ten správný přesah

Pokud někdo řekne v básni něco "krásného" a neřekne to ve verších, buďme za to rádi. Pokud někdo řekne v básni něco "krásného" a řekne to ve verších, buďme za to rádi. Je mi to jedno. jde o obsah, celistvost, rytmus, krásu, nadhled, poetičnost, zvukomalebnost, pravdu, cit, emoce...nezáleží mi na rýmu.

Dalps: s tímhle názorem naprosto souhlasím. Obojí chce samozřejmě talent, ale jakmile je báseň myšlenkově skvělá a k tomu navíc ve verši, je nedostižná.

Ať se to někomu líbí nebo ne..

Jsem pro "vázaný" verš, slyším v něm více zvukomalby.
"Volný" verš to je pro mě takový "nemastný, neslaný" :) Je to jen takový průchod myšlenek, pocitů, postřehů a je s ním méně práce. Bohužel mě tolik neoslovuje, neslyším zvukomalbu, je to takový "kubismus" poezie..
Poezie je jen o pocitu, na každého působí něco jiného, práci nikdo nevidí a ani Vás tady nikdo nedocení.

Ve finále je tohle téma, v dnešní době, úplně zbytečný rozebírat.

odpoví vám kdokoli, pak si nandá brocoli,zapřáhne si voly a jde rýmovat

poslední dobou mám raději díla bez rýmování, jinak ale souhlasím s Harr

Vázaný či volný verš - toť otázka, psát jedním či druhým způsobem dobře, je opravdové umění, protože vázaný verš není jen plané rýmování a volný verš není jen hromadění myšlenek a metafor. Nelze přece říci, že Vrchlický, protože psal vázaně, je lepší či větší básník než beatnik Václav Hrabě, který se vyjadřoval "volně" a dokonce ani nejde o to, jak který čtenář jednomu či druhému rozumí. Jde většinou o to, co který básník svým dílem říká a co si jsme schopni pro sebe či v sobě odnést. Já vím, zase jsme u věty: co tím chtěl básník říci....ale nežijeme v totaslitě a nikdo nám nepředepisuje, co máme pod čím vidět či slyšet. Každý z nás chápe čtený verš jinak, každý si odnese něco jiného, ale důležité je, že báseň osloví jak toho, co básně běžně čte, tak toho, kdo o ni zavadí náhodou. A je jedno, jakou formou je psána...

dnes nerýmuji, rýmopvat umím ale řešit problém, cpát tam jiná slova a uhýbat.... je to přímé a vřelé

jde o přirozený vývoj,
jen se podívejte do jiných odvětví umění...
syrealismus, kubismus, minimalismus, punk
tyhle směry by asi neuspěly pár století zpět.
Já osobně preferuji volný verš s důrazen na eufonii,
ale miluju klasická díla poetmajstrů.
V dnešní době je velmi málo lidí kteří by se ve vázaném verši
dokázali vyjádřit jako jejich předpředchůdci...
Já jej obdivuji, ale cítím se v něm omezen.

Tento příspěvek byl 18.09.08 v 09:44 upravován.

Jak co komu sedí,je to individuální.